vykousnu ti ohryzek v hospodě
na skanzenu v kouřimi
a tu maškarádu co nosí pivo
kousnu zas do kozy
však on se někdo zvedne

maligní ikty, překrvené doby
a tolik časů zkovovělých v plíce
a tolik řevů přes drcený jícen –
a přesto – přesto – z hlubin zpět se probýt
a vpít se

kdyby slova byla na příděl
možná bysme se s nima
naučili zacházet

v časech odlivu
sbírat mrtvé schránky
stavět skrýše
skrz skulinky
pozorovat vlaštovky
jak létají nízko
nízko nad sídlišti

Ze sedmisetstránkového svazku těžko vytvářet rozmanitost na sedmi stranách, a proto zde stůj ukázka z eposu o 270 stranách Prométheus a Epimétheus z roku 1881, jehož četba podnítila Nietzscheho k vytvoření Zarathustry.

Ještě předtím, než se ulice malého městečka promění v našedlé mlhavé stíny, které už nebudou znamenat nic, protože tohle město je tak malé, že s příchodem podzimu se uzavře do sebe a trpělivě vyčká až do dalšího léta, kdy se otevře kemp, jedna ze dvou zajímavých atrakcí, protože skýtá možnost seznámení se s někým jiným než s několika málo chlapci, co tu žijí.

Corinne kouří jako… chtěl jsem napsat jako profesor z francouzské koleje. Jelikož však schopnost způsobovat rozkoš není aktuálně na programu univerzitních studií, je toto přirovnání nepřesné, a tedy zavádějící.

„Celej večer tady to slovo lítá vzduchem. Koho napadlo bavit se o umění a o pornu je,“ zhluboka se nadechl a zařval: „ČURÁK!“