v časech odlivu
sbírat mrtvé schránky
stavět skrýše
skrz skulinky
pozorovat vlaštovky
jak létají nízko
nízko nad sídlišti

Bílým čajem jsme nazývaly
teplou vodu s cukrem;
bílou básní jsme nazývaly
volný verš –
vers libre. (čte se vér libr)

Ještě předtím, než se ulice malého městečka promění v našedlé mlhavé stíny, které už nebudou znamenat nic, protože tohle město je tak malé, že s příchodem podzimu se uzavře do sebe a trpělivě vyčká až do dalšího léta, kdy se otevře kemp, jedna ze dvou zajímavých atrakcí, protože skýtá možnost seznámení se s někým jiným než s několika málo chlapci, co tu žijí.

Corinne kouří jako… chtěl jsem napsat jako profesor z francouzské koleje. Jelikož však schopnost způsobovat rozkoš není aktuálně na programu univerzitních studií, je toto přirovnání nepřesné, a tedy zavádějící.

„Celej večer tady to slovo lítá vzduchem. Koho napadlo bavit se o umění a o pornu je,“ zhluboka se nadechl a zařval: „ČURÁK!“

Až do noci byl slyšet jejich výbušný smích doprovázený hudbou z tranzistoru a cinkotem skleniček, které přiopilí muži ledabyle pokládali na improvizované stoly.