mariňák

I.
krása nesmírná
zas to teče nahoru
já pod ní stojím a volám:
pojď dolu

II.
odpádluj na širý oceán
budeš tam všech moří buzerant
a na pustým ostrově
chalífát v kokosu

single buzerant Crusoe

III.
sexy piercing
skrz lebky kost
seru na vor
stavím most

sig hail šmoulí diskotéka
u nádraží v herně v přerově

IV.
a kdy to konečně natočíš slavoji?
mám žížku

kontempluju

polykám jak saň
zrůdy i nezrůdy
proklínám tvůj hood
čuráka

kradu ve vlastním mozku
žiju jako skvrna

za nehtama furt ty
tracheo na jeden prst

tolik radosti

tolik radosti
jako holčičí vlasy
sanice šíje obočí
a komplementární prdel
potopa citu
a hory násilí
opi šupi opi šupi
je to vole zběsilý

spolek turistických značek
balvan za balvanem
dokud je tvrdej

mikrovlnka

šest prstů na ruce
a nohu zaťatou v pěst
mikrovlnnej brouk

od pasu až kamkoliv
existuji pupíčkové

ale ty to nejsi

chčije na mě saint peter
až jsem z toho celej blonďatej

underground nijak

flexím na velorexu bez kola
a takto vyzbrojen jedu si světem:

dětská křížová výprava
v každém přístavu zajatec

jenže hned u prvního hajzlu
mi kouříš čuráka
a já se na tebe
bojím jen podívat

personal soup

sedím s kompotem
na vlastním rameni
kroužím po jazyku
rychle jako v cernu

kousky broskví od mámy
ona má na srdci flanger

vykousnu ti ohryzek v hospodě
na skanzenu v kouřimi
a tu maškarádu co nosí pivo
kousnu zas do kozy
však on se někdo zvedne

pavlíku!
říkají mi tu jak mému dědovi

cikáni maj prej řetězy
a já si myslím že klidně maj

doma jsem ale jak batyskaf:
když se ti tu ta zelená nelíbí
tak ji sekerou na sračku rozštípu

lavina

tragická expedice
mravenčíš tanec krypl na plotně

jen co strčím kočku do mrazáku
mrknu a zhasnu

narozeniny

jsem poník a tvůj nejlepší přítel
ty ještěre v nafukovacím kostýmu

přátelé a smích
nejskromnější přání
nakládáš

vnitrozemí dvojí povahy
strobo v hlavě hlásí se o slovo
jugoška lomcovák
a na zdi zahoří nápis doomov
tak tady je ptákovo!
hotovo kosovo

supr narozky mimochodem

a střih – kolem spousta čuráků smích
copak se takhle někomu blahopřeje?
čurákem?

je to jako tenkrát
když si praděti vyřezávaly okýnka
do svých špinavých prastehen
v místnosti plný rozdrolenýho polystyrenu
s vyhoblovaným cejchem na zádech
už nestíháš
naskočit pod metro