září a čtvrt

tohle léto jsem se
z finančních důvodů
rozhodla cestovat
pouze astrálně

na pátým břehu rána mi došlo že
opravdu milovat
je jako darovat ledvinu
oboje můžeš udělat
jen jednou

občas si po večerech nalhávám že
když zavřu oči vedle tebe
není mi
taková tma

vzteklina

je to tři dny co
se mi v hlavě
zakopal pes

když ses zkusil přiblížit
štěkal jako vzteklej nihilista
pochcal mi úkoly i recept na kari

na lednici mě pak donutil lákem od okurek napsat že
rány jsou moje oblíbená část dne

od tý doby život smrdí
kysele

zanedlouho všechny nervy v mym těle
napadla vzteklina

také pochcaný koriandr
bylo nutno vyhodit

Jan Švankmajer mi dluží dvě hodiny života

křídlo slepený z cizího peří
nikdy nevzlítne
prsty co k sobě patřily
někdo odřezal pilníkem a přišil
k různejm rukám
zadním stehem

kdyby slova byla na příděl
možná bysme se s nima
naučili zacházet

proxima

v daleký budoucnosti
ikarové
budou jezdit na slunce
zájezdovejma autobusama

na ulicích nebudou žádný lidi
jen kardinálové

továrna na kentaury
obnoví provoz

na ostravsku se začnou těžit sny

srpen a tři čtvrtě

napadlo tě někdy že
konce dne jsou tolik nepodobný začátkům
až ses divil
že tě spaní nebolí?

zeptala ses mě jednou za bouřky

bylas nahá a já
oblečenej

kousky tebe kterejch
jsem se dotknul
jsou mi teď blízký asi jako
Halleyova kometa
nebo snížený důchody

kousky mě kterejch
ses dotkla
jsou ti teď blízký
asi jako rakovina prostaty
nebo fiskální politika
dodneška na tebe ale
myslím pokaždý
když uhodí blesk

výstava

barvoslepnu

všechny další obrazy
přestaly dýchat

noetická blbost spatřila světlo poznání

nechtěl tomu říkat smrt
tak tomu
říkal velký pes Konec

ale byla to smrt

ve snu jsem napsala tu nejlepší báseň

hned potom cos mi
do ruky vložil
první svazek cyklu Cvičitelé obří mouchy

dojetím
ti vypadalo všechno
publicistické ochlupení

večeřeli jsme v tříčtvrťovém taktu
když mi došlo že

všechny moje věci
mi nepatří

pokročilé stadium

nic se nelepší

tenčím se
jako televize

některý slova
mi rozedřely dásně
i sklovinu už
napadla vzteklina
prachy došly úsměvy došly okurky došly
taky přihrádka na slova
je prázdná

nemá to cenu
furt jsem zkažená

zubař mi přes noc vytrhal všechny zuby
ale nepomohlo to

prostě počkej co se stane

v sevillským archivu
je 40 km koloniálních zápisů o tom
jak každej
mluvíme jiným jazykem

někdy bych přísahala že tě nenávidim

možná
kdyby z nebe místo deště
pršelo sperma

po každý bouřce bysme se
narodili lepší