Vyšlo 17. 5. 2018
Souvisí
-
A tak jako bůh se potápějí Benátky… / Vůně prastarých omítek s vůní / před chvílí vypraných košil a blůz / – pár neviditelných vlaštovek, co dělají domov / – pronikají se v Calle Zoccolo.
-
Při čtení traklova nachu / jsem poslouchal astmatickou bělost // ticha / století ztratilo svůj stín / a své meandry
-
-
dychtivý noční vítr si tiše / odnáší svůj stín / život řídne, houstne sen
-
Přec láska, jenom láska stojí za to, / vždy krásná bývá, neboť plamen svítí, / ať hoří chrám, či pazderna se vznítí, / ať žárem září železo, či zlato.