Profil čísla
10|2018
Tvar_10_2018_archiv-1-1-page-001

V době, kdy je v našem regionu svoboda slova ohrožena, jsou všechna svobodná periodika – ať už inklinují doleva, nebo doprava – více než potřebná.

Milí čtenáři Tvaru,

desáté číslo otevírá rozhovor s redakcí revue Prostor, konkrétně šéfredaktorkou Marinou V. Šternovou, redaktorkou a překladatelkou Magdalénou Křížovou a grafičkou Barborou Klimszovou. Prostor patřil v devadesátých letech k mé oblíbené četbě. Pamatuji si z ní pozoruhodné texty, třeba esej Petra Krále o rozdílu mezi francouzštinou a češtinou, který mi mnohé osvětlil. Nová redakce převzala časopis na popud dosavadního šéfredaktora Milana Hanuše před dvěma roky a z původní podoby revue nezbyl kámen na kameni. Nová a živá grafická úprava nicméně v tomto případě neznamená líbivý obal – naopak revue Prostor je i nadále mimořádné kulturní médium, jehož moderní vzhled podtrhuje závažný intelektuální a duchovní obsah. Měl jsem tu čest s redakcí na tvorbě jednoho tematického čísla spolupracovat a díky kombinaci profesionality a lidskosti všech tří osobností, které zpovídáme, to pro mě byl výjimečně příjemný zážitek. I proto mě zajímalo, jak sama redakce Prostoru svůj současný vývoj a svoji minulost vnímá. Tímto interview bychom rádi zahájili nepravidelnou sérii rozhovorů s dalšími kolegy a kolegyněmi z oblasti literárních a kulturních periodik.

Když už jsme u časopisů, nelze pominout hojně medializovanou záležitost spjatou s Babylonem (respektive s A2). Skutečnost, že Babylon nedostal finanční podporu ze strany státu, mě mrzí. Myslím, že jeho svéráz má ve světě naší literatury své místo. Zdůvodnění komise vytýkající Babylonu ideovou jednostrannost považuji za prapodivné a nanejvýš nešťastné. Zároveň ovšem pokládám za nespravedlivé mediální útoky Deníku Referendum i Respektu na A2 v souvislosti s faktem, že členem poroty byl i Jan Bělíček. „Ádvojka“ je velmi kvalitní periodikum a vždy se chovala vůči ostatním časopisům solidárně – ostatně před několika lety vycházení Babylonu podpořila. Každopádně: buď měla komise přesvědčivě vysvětlit, proč nemá Babylon dostat dotaci, nebo ji udělit. K čemuž je třeba dodat, že v oblasti slovního hodnocení časopisů předvedla komise letos nápadně chabý výkon, naopak v ostatních případech postupovala oproti té loňské odpovědně.

I kdyby nepodpoření Babylonu nevyvěralo ze zavrženíhodných pohnutek, nemění to nic na tom, že je to scestný postoj. V době, kdy je v našem regionu svoboda slova ohrožena, jsou všechna svobodná periodika – ať už inklinují doleva, nebo doprava – více než potřebná.

Přeji nám všem svobodný prostor!

AB
Rozbalit Sbalit editorial Adama Borziče

To hlavní

  • Prostor
    Revue Prostor
    Rozhovor s Magdalénou Křížovou, Marinou V. Šternovou a Barborou Klimszovou

    Prostor znamená možnost se vyjádřit

    Ptá se Adam Borzič

    Ale zase se nám podařilo získat jiné čtenáře, i díky tomu, že spolupracujeme s různými dramaturgy a zasahujeme tak jejich sociální bubliny.

    Rozhovory – Rozhovor
    Z čísla 10/2018
  • Přetištěno z Ravtu
    Bianca Bellová

    Mona

    Když byly makronky hotové, všechny je snědly. Matka je hltala jako vyhladovělá krajta a Mona s ní srdnatě držela krok.

    Beletrie – Próza
    Z čísla 10/2018
  • Brice Petit

    soumrak trakl

    Při čtení traklova nachu / jsem poslouchal astmatickou bělost // ticha / století ztratilo svůj stín / a své meandry

    Beletrie – Poezie
    Z čísla 10/2018
  • Hučení v úle
    Saša Uhlová

    Klučičí rivalita a holčičí ponožky

    Za nejhloupější argument zastánců tradičních hodnot považuji tvrzení, že oni přeci jen nechtějí, aby byli všichni stejní!

    Drobná publicistika – Slovo
    Z čísla 10/2018
  • Tato generace ale artikuluje prostý a zároveň nevyvratitelný požadavek: požadují život. Tahle „ufňukaná“ generace nyní přiměla fňukat generaci svých rodičů, protože jim chtějí vzít zabijácké hračky.

    Drobná publicistika – Slovo
    Z čísla 10/2018
  • Namísto kulturních elit, ve svém společenském významu decimovaných normalizací, tvořili ale její vůdčí sílu ekonomové, kteří východisko, lépe řečeno „vykoupení“ z normalizačního marasmu našli v neoliberální ekonomii jako novém světovém názoru, v němž se společnost stala trhem a její řídící silou a morálkou konkurence.

    Drobná publicistika – Komentář
    Z čísla 10/2018

Další texty

Chviličku.
Načítá se.