Prostor
Revue Prostor
Rozhovor s Magdalénou Křížovou, Marinou V. Šternovou a Barborou Klimszovou

Prostor znamená možnost se vyjádřit

Ptá se Adam Borzič

Ale zase se nám podařilo získat jiné čtenáře, i díky tomu, že spolupracujeme s různými dramaturgy a zasahujeme tak jejich sociální bubliny.

Rozhovory – Rozhovor
Z čísla 10/2018

Jste redaktorkami revue Prostor, o níž si především budeme povídat. Co pro vás ale znamená „prostor“? Jak cítíte prostor?

Marina: Asi jako nějakou platformu… Platformu pro kreativitu, flexibilitu, kde se dá něco vytvářet.

Magdaléna: My jsme ten název zdědily, nevymyslely jsme si ho, ale líbí se mi. A je to něco, co lze různým způsobem naplnit, co je svobodné, otevřené různým myšlenkám, pohledům, perspektivám. Asi v tom směru, jak Marina říkala.

Barbora: Pro mě prostor znamená možnost: vyjádřit se, a to jakýmkoliv způsobem.

Už to tady padlo, že jste název zdědily a původně ten časopis vypadal úplně jinak. Vy jste v něm doslova nenechaly kámen na kameni, změnily jste ho ve všech směrech: koncepčně i vizuálně. Kdysi to byla malinká, drobná revue a dnes je to krásná velká kniha. A tak se chci zeptat na to, proč jste vytvořily tuhle podobu?

Marina: Když jsme začaly revue dělat, tak nás k těmto změnám podnítil tehdejší šéfredaktor Milan Hanuš, s tím, že bychom se měly nějakým způsobem vymezit nebo ukázat novou tvář. S Majdou a Bárou jsme došly k tomu, že změna musí být jak obsahová, tak vizuální. Co se týče obsahové koncepce, domluvily jsme se, že hlavní důraz budeme klást na to, že jsme pluralistický časopis, že se nebudeme různým způsobem „labelovat“, nebudeme se zaměřovat na jeden ideologický proud.

Magdaléna: Taky bych zmínila, že předtím měl ten časopis podtitul „revue pro konzervativní myšlení“, což nám úplně nesedlo. Chtěly jsme to otevřít liberálnějšímu uvažování. Ostatně když jsem se o tom bavila se svým kamarádem Tomášem Kulkou, vyřkl moc pěknou větu: Konzervativní myšlení, to je přece protimluv! Mně se tenhle bonmot líbí, protože myslet skutečně znamená umět vystoupit ze zavedených škatulek, nahlížet věci nějak nově… Velmi záhy se od Mariny zrodil nápad koncipovat to způsobem, jakým vzniklo poslední číslo revue Prostor ještě staré redakce. Tehdejší šéfredaktor požádal Marinu, aby mu dramaturgicky pomohla s koncepcí a oslovováním autorů pro číslo věnované Izraeli. Uvědomily jsme si na tom, že to je dobrý koncept, který tady, pokud vím, nikdo nedělá. Snížily jsme periodicitu čísel ze čtvrtletníku na pololetník a na každé číslo oslovíme někoho zvenku jako dramaturga čísla. Ten nám pomáhá vytvořit strukturu čísla a přizve autory ze svého okruhu, takže nejsme omezené stálým okruhem přispěvatelů. Zatím to funguje a všechny nás to hodně baví.

Marina: Jedním z našich cílů bylo taky nabourávání sociálních bublin. A to nejenom společensky, ale i generačně, takže se například snažíme spolupracovat s lidmi, kteří jsou o generaci mladší.

Magdaléna: Zas tak staré nejsme…

Marina: Ale jedno číslo jsme věnovaly mileniálům a spolupracovaly na něm se dvěma dramaturgy, kteří opravdu o dvě generace mladší jsou, a to přesně splnilo svůj účel.

Barbora: K té vizuální podobě – když za mnou přišla Marina s tím, že by se měla revue redesignovat, dala mi volnou ruku s tím, že by to zase neměl být mimořádný úlet a přitom by to mělo navazovat na původní podobu. Ta se nám všem zdála monotónní a poměrně náročná na četbu. Takže jsem to zpracovala, tak jak jsem to zpracovala. A jednotlivá čísla reagují na koncepci práce s hostujícími dramaturgy. Každý z nich ovlivňuje nejen obsahovou stránku, ale i tu vizuální, protože se snažíme fungovat v dialogu. S dramaturgy i s autory. To významně ovlivňuje i můj způsob uvažování nad tématem, kterým se zabývá dané číslo, a tomu chci přizpůsobit i vizuální podobu. Ne pro každé číslo je vhodné „pompézní“ zpracování, někdy je naopak mnohem prospěšnější minimalistické pojetí grafiky a typografie. Takže je to dynamické.

Když jsme u těch dramaturgů, zmínili jste číslo o mileniálech, Petra Hůlová připravila České trápení, Ivo Bystřican Anatomii nenávisti, moje maličkost Křižovatky víry. Podle jakého klíče vybíráte témata a dramaturgy?

Marina: Většinou to vzniká tak, že si sedneme do hospody a vymyslíme pár témat. Mám pocit, že zatím jsme většinou vybíraly nejdřív dramaturgy a podle nich témata. Ale Bára zmínila dost důležitou věc, a to dialog s dramaturgy. Snažíme se potlačit naše ega v rámci redakce a být flexibilní, abychom daly co největší prostor dramaturgům, protože to přináší nejlepší výsledky.

Zmínili jsme i původní revue Prostor. Ve své době byl významný intelektuální časopis. Pamatuji si, že jsem ho v 90. letech jako kluk četl; tehdy jsem ještě neměl odpor ke konzervativismu, takže mě to zajímalo, protože to bylo něčím svěží, nové a jiné. I když jste revue výrazně změnily, zajímá mě, zda na něco z předchozí koncepce navazujete? A četly jste ji tehdy?

Chviličku.
Načítá se.
  • Adam Borzič

    (1978) je šéfredaktorem literárního obtýdeníku Tvar od roku 2013. Spoluzaložil básnickou skupinu Fantasía, s níž vydal společnou knihu Fantasía (Dauphin, 2008). Dále publikoval básnické sbírky Rozevírání (Dauphin, 2011), Počasí v ...
    Profil
  • Barbora Klimszová

    (1988, Praha), grafická designerka, fotografka. Převážně se zabývá úpravou tiskovin, tvorbou log, vizuálních identit a fotografií. Za své volné fotografie byla oceněna cenou Czech Press Photo Canon Junior Award a ...
    Profil
  • Magdaléna Křížová

    (1978, Praha), hebraistka, překladatelka a redaktorka. Věnuje se literárním překladům z hebrejštiny (A. B. Jehošua, Etgar Keret, Asaf Gavron, Sajjid Kašua, Amir Gutfreund aj.), za něž byla několikrát oceněna Obcí ...
    Profil
  • Marina V. Šternová

    (1979, Praha), diplomatka, šéfredaktorka revue Prostor. Působila jako tajemnice exministra zahraničí Jiřího Dienstbiera staršího. Podílela se na předsednictví ČR v EU a v letech 2010–2014 pracovala jako tisková a kulturní ...
    Profil

Souvisí

  • Anketa s Vítem Janotou, Janou Štroblovou, Milanem Šedivým, Alicí Hekrdlovou, Alešem Kauerem, Sylvií Richterovou, Ondřejem Maclem, Miloslavem Topinkou, Marií Šťastnou, Petrem Borkovcem, Karlem Pazourkem, Natálií Paterovou, Adamem Borzičem, Jitkou N. Srbovou a Zdenou Bratršovskou

    Štvaný muž bloudí, Muso, sinými moři…

    Ptá se Svatava Antošová

    Ponořit se do antického světa jako do živé vody je nezbytné, abychom se přestali rozpadat v moderní prach. (Sylvie Richterová)

    Rozhovory – Anketa
    Z čísla 6/2018
  • skovajsa
    Walt Whitman
    Rozhovor s Ondřejem Skovajsou

    Za vším hledej Whitmana

    Ptá se Adam Borzič

    První vydání je dílo velkého osvícení a tvůrčího vzmachu. Jsou to vlastně převedené deníkové zápisky do Whitmanem nově objeveného volného verše, protkaného paralelismy.

    Rozhovory – Rozhovor
    Z čísla 3/2018
  • slunce 1
    Slunce
    Adam Borzič

    Kalábrijské slunce

    A když už myslíš, že zánik je nevyhnutelný, že hranice bytí se zjevila jednou provždy v nekonečné souši a vyprahlosti, v tom drcení sluncem, zjeví se další spojenec kalábrijského slunce – moře.

    Esejistika – Esej
    Z čísla 1/2018