Jana Štroblová (1936, Praha), spisovatelka a překladatelka. Po studiích na FF UK pracovala jako redaktorka nakladatelství Albatros, v letech 1969–1989 nemohla ve svém oboru působit, po roce 1989 redigovala zahraniční poezii v Českém rozhlase. Členka Českého PEN klubu a Umělecké besedy. Vydala sbírky Protěž (MF, 1958), Kdyby nebylo na sůl (ČS, 1961), Hostinec u dvou srdcí (ČS, 1966), Torza (ČS, 1969), Úplněk (MF, 1980), Krajina na muří noze (Středočeské nakl., 1984), Čarodění (ČS, 1989), Fatamorgány (MF, 1990), Světlohry (Host, 1996), Lament (Akropolis, 2008), Úzkost na kost (Akropolis, 2010), Neviditelné obrazy (Pulchra, 2015) a výbory Hra na stvoření světa (ČS, 1991) a Šlágr o lásce (Práce, 1992). Uspořádala a přeložila několik výborů z básnického díla Mariny Cvětajevové: Černé slunce (Odeon, 1967), Pokus o žárlivost (MF, 1970), Hodina duše (ČS, 1971), Začarovaný kruh (s Hanou Vrbovou, Odeon, 1987), Lichý střevíc (s Hanou Vrbovou, Melantrich, 1996). Věnuje se rovněž psaní novel, esejů a knih pro děti.