Lidé

Jana Štroblová

O autorovi

Jana Štroblová (1936, Praha), spisovatelka a překladatelka. Po studiích na FF UK pracovala jako redaktorka nakladatelství Albatros, v letech 1969–1989 nemohla ve svém oboru působit, po roce 1989 redigovala zahraniční poezii v Českém rozhlase. Členka Českého PEN klubu a Umělecké besedy. Vydala sbírky Protěž (MF, 1958), Kdyby nebylo na sůl (ČS, 1961), Hostinec u dvou srdcí (ČS, 1966), Torza (ČS, 1969), Úplněk (MF, 1980), Krajina na muří noze (Středočeské nakl., 1984), Čarodění (ČS, 1989), Fatamorgány (MF, 1990), Světlohry (Host, 1996), Lament (Akropolis, 2008), Úzkost na kost (Akropolis, 2010), Neviditelné obrazy (Pulchra, 2015) a výbory Hra na stvoření světa (ČS, 1991) a Šlágr o lásce (Práce, 1992). Uspořádala a přeložila několik výborů z básnického díla Mariny Cvětajevové: Černé slunce (Odeon, 1967), Pokus o žárlivost (MF, 1970), Hodina duše (ČS, 1971), Začarovaný kruh (s Hanou Vrbovou, Odeon, 1987), Lichý střevíc (s Hanou Vrbovou, Melantrich, 1996). Věnuje se rovněž psaní novel, esejů a knih pro děti.

  • Pomalu jsem se sžívala se smutkem
    Rozhovor s Janou Štroblovou

    Pomalu jsem se sžívala se smutkem

    Ptají se Mirek Kovářík a Svatava Antošová

    S Janou Štroblovou o souznění s M. Cvětajevovou a J. Ortenem, strachu z vězení a proměnách poezie.

    Rozhovory – Rozhovor
    Z čísla 12/2016
Vyhledávání
Starší obsah

Pro obsah starší roku 2015 můžete zapátrat na našem starém webu: http://old.itvar.cz.

Pokud Vám můžeme s čímkoliv pomoci, napište nám!

Edituje