Defne Sumanová

Svěřený čas

Reflektuje Vladimír Novotný
Recenze a reflexe – Recenze
Z čísla 18/2024
Chviličku.
Načítá se.

Souvisí

  • Ivo Harák, Vladimír Novotný, Bohumil ŽdichynecMiroslav Holub

    Holub redivivus

    Reflektuje Jiří Zizler
    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 17/2024
  • Vladimír VokolekCokoli píšu

    Vokolkův vox v pusté zemi

    Reflektuje Vladimír Novotný

    Nemylme se, dnes již málokdo bude náležitě bedlivě a zkoumavě číst záslužně vydané Spisy Vladimíra Vokolka. Básníkův duchovní a literární odkaz však po několika desetiletích smysluplně přibližuje předkládaný výbor z jeho díla v uspořádání Martina Lukáše. Filosofické a reflexivní lyriky vzniká a vydává se v současnosti jako šafránu…

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 17/2024
  • Olga TokarczukováEmpusion

    „Čarovná hora“ ve Slezsku?

    Reflektuje Vladimír Novotný

    Sečteno a zváženo: byl by román stejně interesantní, kdyby obsahoval nekonečné množství výpisků a parafrází z misandrických výroků? Výhrady k upřílišněné rozvláčnosti vyprávění se rovněž zdají být namnoze oprávněné. Navíc od počátku víme, co bude následovat nejen ve Slezsku: válečný rok 1914.

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 6/2024
  • Alena ZemančíkováNějaké ženy a jacísi muži. Příběhy a situace

    Pásmo situačních příběhů

    Reflektuje Vladimír Novotný

    Ačkoli některé autorčiny příběhy a dozajista též jakési prozaiččiny situace se odehrávají dokonce i v nedávné současnosti, obecně vzato jsou leckteré tyto na delší časové škále se dějící lidské historie a výjevy, které je nasvěcují, bytostně zakotveny v minulosti. Je to pochopitelné a oprávněné, každý příběh má svůj počátek, svůj vývoj. Pokud posléze dospívá k určitému syžetovému vyústění nebo divadelnickou praxí ovlivněné finální scéně, zpravidla se stává do značné míry specifickým reliktem zvláště onoho minulého, uplývajícího, stále vzdálenějšího a kolikrát téměř neznatelně se vytrácejícího času.

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 4/2024
  • Ivan MedešiJezení

    Sadistické grotesky z Vojvodiny

    Reflektuje Vladimír Novotný

    Poněkud přeháněje by se zato dalo povědět, že balkánští či vojvodinští vesničané (povýtce mladšího věku), jejichž přirozené životní peklo tu spisovatel neúprosně a zároveň s porozuměním zpodobuje i se sebemrskačským úsilím ho reflektovat, vnímají svůj život jen od pasu dolů a také ho žijí jen od pasu dolů.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 3/2024