Petr Král

Uskutečňování

Reflektuje Roman Polách
Recenze a reflexe – Recenze
Z čísla 1/2019
Chviličku.
Načítá se.
  • Petr Král

    (4. 9. 1941, Praha – 17. 6. 2020, Praha) básník, prozaik, překladatel, esejista, autor odborných prací z filmové historie. Původním jménem Chrzanovský, v roce 1950 přijal příjmení Král po svém otčímovi. Pochází z lékařské ...
    Profil
  • Roman Polách

    (1986, Frýdek-Místek) působí jako odborný asistent na Katedře české literatury a literární vědy Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Dosud vydal dvě básnické knihy, za druhou knihu Délka života ve volné přírodě (Graphic ...
    Profil

Souvisí

  • Básníkův humor, jejž u něj zdůrazňoval Ludvik Kundera (viz předmluvu k Yehudi Menuhinovi), zahrnoval také nijak optimisticky smysl pro absurditu, jimž ladil i s obecnějším duchem skeptického „modernismu“ povalečných let; u nás zejména těch šedesátých, v nichž Wenzl (konečně) debutoval.

    Esejistika – Esej
    Z čísla 19/2018
  • Valery Larbaud, León-Paul Fargue, Ladislav Zedník, Ladislav Selepko, Petr Král, Stanislav Dvorský, Vratislav Effenberger

    Miniantologie básní: imaginace, konkrétnost, metafyzika

    Co oči upřeně na sebe pohlížely…/ Tak dlouhou chvíli setrvaly těsně přivinuty/ Nehybně stojíce uprostřed spěchajících chodců// Zatímco vlečné parníky houkaly na mohutné řece/ A co vlaky pískajíce přejížděly sem a tam po železných mostech

    Beletrie – Poezie
    Z čísla 2/2018
  • Slunce
    Kateřina Rudčenková, Kamil Bouška, Petr Borkovec, Michal Maršálek, Sylvie Richterová, Petr Král, Miroslav Fišmeister, Martin Reiner, Jan Vozka, Miloslav Topinka, Emil Hakl, Michal Šanda, Jakub Řehák, Albert S. Welig

    Slunce v obrazech současných českých básníků

    Skrz chodby nemocnice se vinula nádherná vůně / Lékaři usínali a pak se probouzeli / Poháněla nás výměna tělesných šťáv u čerpací stanice / Později jsme sestoupili borovicovým lesem až / k průzračnému jezeru

    Beletrie – Poezie
    Z čísla 1/2018
  • Petr KrálVlastizrady

    Vejce a zpěv

    Reflektuje Jan Štolba

    Dějiny jsou jen převlečený podzim. Samy sebe poznáme až ve šramotu na druhé straně dveří.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 11/2016