Lidé
(1968), spisovatelka, literární historička, scenáristka, překladatelka, dramaturgyně. Vystudovala FF UK (germanistika a bohemistika). Působila jako vědecká pracovnice Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR, též jako lektorka a dramaturgyně v pražském Divadle Na zábradlí, externě vyučovala tvůrčí psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého, od roku 2004 je spisovatelkou na volné noze.
Publikovala monografii divadelního a filmového režiséra Evalda Schorma Sám sobě nepřítelem (1998), redigovala sborník Zlatá šedesátá (2000), je autorkou studie Ohlédnutí za Milenou Honzíkovou (Dopis zmizelému, Torst, 2003), románů A já pořád kdo to tluče (Petrov, 2005), Peníze od Hitlera (Host, 2006), rozsáhlého dokumentárního románu Smrt, nebudeš se báti aneb Příběh Petra Lébla (Host, 2008), dvojrománu Kobold. Přebytky něhy. Přebytky lidí (Host, 2011), románu Příspěvek k dějinám radosti (Host, 2014).
Překládá z němčiny studie, divadelní hry, prózu. scenáristicky se podílela na televizních dokumentech o význačných osobnostech; články, recenze a studie publikuje česky například v Souvislostech, Tvaru, České literatuře, Hospodářských novinách, Lidových novinách, Respektu a německy v Die Weltu.
V roce 2007 získal její román Peníze od Hitlera cenu Magnesia Litera za nejlepší prózu roku, za jeho německé vydání obdržela cenu literárních kritiků Usedomskou literární cenu a Cenu Georga Dehia; románová monografie Smrt, nebudeš se báti aneb Příběh Petra Lébla byla v roce 2009 oceněna Magnesií Literou za nejlepší publicistickou knihu roku; za překlad Rozhoupaného dechu (Atemschaukel) nositelky Nobelovy ceny Herty Müllerové získala v roce 2011 cenu Magnesia Litera za překlad roku.
Její texty byly dosud přeloženy do 17 jazyků; spolupracuje s čínským disidentem a spisovatelem Xi Zhiyuanem a německým filozofem Wolframem Tschiche (politické vzdělávání studentů středních škol v Německu). Každý rok vede tvůrčí psaní pro děti z dětských domovů v rámci festivalu OUT OF HOME. Byla opakovaně hostem literárních festivalů a knižních veletrhů v Německu, USA, Švýcarsku, Rakousku, Nizozemí, Maďarsku, Kanadě, Rusku, Francii, Belgii, Číně, Kolumbii a mnoha dalších zemích. Má syna Jana a dceru Ester. Žije v Praze.
Hlavní úskalí přítomného románu je ovšem v tom, že v něm vztahy mezi Áčky a Béčky nejsou vnímány jako problém, nýbrž ideologicky. Neboť autorský subjekt předem ví, jak mají být věci správně, a při výběru témat a při formulaci svých myšlenek a soudů tak nemá potřebu používanou realitu poznávat, zkoumat, analyzovat, zvažovat. Za důležitější považuje potvrzovat si předem dané téze na náležitě vybraných příkladech.
Také Denemarková nám ve svém díle stále neúprosně opakuje: „Jak jste to všechno mohli připustit? Jak to všechno můžete připustit?“ Považuji to sice za legitimní, nicméně byl bych raději, kdyby se tento hlas přesunul do sféry politické agitace; s uměním, jehož smyslem je tvořivě postihovat nezměrnou mnohotvárnost a složitost světa, se většinou míjí.
Mezinárodně oceňovaná spisovatelka Radka Denemarková a renomovaná německá překladatelka Eva Profousová budou u příležitosti Mezinárodního dne překladu diskutovat o důležitosti literárního překladu.
Čínská situace klade zvláštní otázku celému světu: existuje vůbec ještě závislost mezi politickou a hospodářskou svobodou?
Hlavní úskalí přítomného románu je ovšem v tom, že v něm vztahy mezi Áčky a Béčky nejsou vnímány jako problém, nýbrž ideologicky. Neboť autorský subjekt předem ví, jak mají být věci správně, a při výběru témat a při formulaci svých myšlenek a soudů tak nemá potřebu používanou realitu poznávat, zkoumat, analyzovat, zvažovat. Za důležitější považuje potvrzovat si předem dané téze na náležitě vybraných příkladech.
Také Denemarková nám ve svém díle stále neúprosně opakuje: „Jak jste to všechno mohli připustit? Jak to všechno můžete připustit?“ Považuji to sice za legitimní, nicméně byl bych raději, kdyby se tento hlas přesunul do sféry politické agitace; s uměním, jehož smyslem je tvořivě postihovat nezměrnou mnohotvárnost a složitost světa, se většinou míjí.
Čínská situace klade zvláštní otázku celému světu: existuje vůbec ještě závislost mezi politickou a hospodářskou svobodou?
Probudí se kolem třetí hodiny ráno. Polkne prášek na spaní. Spánku prášek nechutná. Čte.
Takto nazvané čtyřhodinové pásmo v režii Asociace spisovatelů a časopisu Tvar tvořilo doprovodný program letošního knižního jarmarku malých nakladatelů KNIHEX 06, který se konal v Praze na ostrově Štvanice 19. června. Součástí pásma byla přednáška o protektorátní poezii, moderovaná debata na téma „fašismus versus demokracie“, hudební vystoupení, autorská čtení a performance. Ke třem stěžejním bodům programu – přednášce, debatě a performanci – se vracíme v následující reportáži.
Hranice stavět nemusíme. Sami jsme se vyčlenili.
