Jak chutná svoboda v zemi, která musela rehabilitovat Franze Kafku
Hranice stavět nemusíme. Sami jsme se vyčlenili.
Hranice stavět nemusíme. Sami jsme se vyčlenili.
On, Jean Arthur Nicolas Rimbaud, o kterém se povedou řeči až do konce světa, který se nikdy neomrzí ve věčných sférách poezie, ten, který jednou provždy povýšil pouhé básnické umění na skutečný fyzický stav bořící všechny možné hranice…
Rimbaud zůstává živým, pokud si položíme otázku, zda básnici a myslitele zůstávají otevřeni potřebě stát se vidoucím neznáma. Ticho Rimbauda je něco zcela jiného, než prosté zmlknutí.
Díky Českému centru Mezinárodního PEN klubu v Praze, Knihovničce PEN klubu, díky edici Člověk v tísni a samozřejmě díky neúnavným bojovníkům z řad této organizace naléhavá svědectví nezanikají.