Profil čísla
14|2016
T. G. Masaryk dnes

„Masaryk dnes? Odpovědi jsme hledali jak v rozhovoru čísla, který nám exkluzivně poskytl Petr Pithart, tak v naší anketě.”

Milí čtenáři Tvaru,

po letní odmlce je tu opět Tvar. T. G. Masaryk dnes, číslo, které připravila z větší části Svatava Antošová. Masaryk bude mít za necelý týden výročí úmrtí – 14. září 1937. (To kulaté bude až příští rok, to ho budou mít všude.) Ale Masaryk dnes? Než odpovím, začnu příběhem. Když jsem studoval prvním rokem teologii, brigádničil jsem u jednoho stařičkého profesora etiky – skenoval nejrůznější texty a převáděl je do textových souborů. Byly to především spisy mistrů evangelické teologie a filosofie, Hromádky a Rádla a občas také vybrané texty Masaryka. Musel jsem je číst. Přiznávám, že jsem v té době Masaryka vášnivě nesnášel. Bože, jak mi lezl na nervy ten jeho „humanism“. A moralismus! A jeho útoky na německou filosofii! Ta kramářská moudrost, soptil jsem s Březinou! Běs! Pak přešlo pár let a já zrovna pracoval v jedné kavárně, která byla tak trochu doupětem s afinitou k tehdejší bushovské administrativě, což pro mě nebylo snadné… A zrovna, když jsem byl za barem, přijel George Bush ml. a řečnil snad už na letišti. A najednou z barové televize zazněl citát z Masaryka. A něco zvláštního se stalo. Pocítil jsem nevolnost… Bush cituje Masaryka. A vzpomněl jsem si na skener. Ten kontrast vyvolal vzpomínky…

Smysl demokracie, humanismus jako předpoklad i cíl, vnímavost k sociální otázce (není demokracie bez socialismu!), odvaha čelit většině, náboženský liberalismus, evropanství a světoobčanství, idea českých dějin

vír náhle z těch myšlenek a činů setřásl prach!

Masaryk dnes? Odpovědi jsme hledali jak v rozhovoru čísla, který nám exkluzivně poskytl Petr Pithart, tak v naší anketě. Nadchlo mě, že Petr Pithart pokládá za jedno z nejlepších Masarykových míst to, kde v Hovorech s T. G. M. doznává, že citově antisemitismus nikdy nepřekonal, toliko rozumem. K tomuhle místu se už roky vracím. Masaryk je tu současně zranitelný i velký. Zdálo se, že svrchovaně překonal strach z druhých, a zatím on musel překonat strach i sám ze sebe. Neboli, jak říká Pithart, „lítal v tom taky“. Ikonická tvář tím zvláštně zvrásní, ale současně ji prostoupí smysl. Tvář smyslu. Matěj Stropnický v naší anketě slovo „smysl“ užil v souvislosti s Masarykem také:

Tento smysl, státní ideu převzal a dotvořil Masaryk z Palackého pojetí našich dějin jako uskutečňování vždy větší humanity, z pojetí, které se projevovalo v husitství, bratrství i v obrození a které konec konců Masarykem nekončí, ale pokračuje Benešem, pražským jarem, Chartou i sametovou revolucí. Odborně, historicky je možné tuto linii stokrát napadat, ale pro smysl naší státní existence je naprosto zásadní a Masarykovým nejdůležitějším odkazem je obnova právě této ideje ve státní praxi. Její postupně, řekl bych dějinně-pozitivistické opouštění, vede jen k tomu, že smysl je to hlavní, co náš dnešní stát postrádá. Jenom je.“

Přeji vám smysluplné čtení.

AB
Rozbalit Sbalit editorial Adamu Borziče

To hlavní

  • Nad knihou
    Eduard Kubů, Jiří ŠoušaT. G. Masaryk a jeho c. k. protivníci

    Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm

    Reflektuje Svatava Antošová

    Co předcházelo vybudování samostatného československého státu? Jaká důsledná, promyšlená a tváří v tvář rakouské cenzuře, tajné policii a všudypřítomným konfidentům nebezpečná práce za tím stála? A jak její aktéři ustáli perzekuci doma a jak v zahraničí? O tom všem vypovídá kniha Eduarda Kubů a Jiřího Šouši: T. G. Masaryk a jeho c. k. protivníci (Karolinum, 2015) s podtitulem Československá zahraniční akce ženevského období v zápase s rakousko-uherskou diplomacií, zpravodajskými službami a propagandou (1915–1916).

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 14/2016
  • Takto nazvané čtyřhodinové pásmo v režii Asociace spisovatelů a časopisu Tvar tvořilo doprovodný program letošního knižního jarmarku malých nakladatelů KNIHEX 06, který se konal v Praze na ostrově Štvanice 19. června. Součástí pásma byla přednáška o protektorátní poezii, moderovaná debata na téma „fašismus versus demokracie“, hudební vystoupení, autorská čtení a performance. Ke třem stěžejním bodům programu – přednášce, debatě a performanci – se vracíme v následující reportáži.

    Reportáže – Literární život
    Z čísla 14/2016
  • Aktivismus
    Adam Borzič

    Fašismus? ptá se literatura II

    Takto nazvané čtyřhodinové pásmo v režii Asociace spisovatelů a časopisu Tvar tvořilo doprovodný program letošního knižního jarmarku malých nakladatelů KNIHEX 06, který se konal v Praze na ostrově Štvanice 19. června. Součástí pásma byla přednáška o protektorátní poezii, moderovaná debata na téma „fašismus versus demokracie“, hudební vystoupení, autorská čtení a performance. Ke třem stěžejním bodům programu – přednášce, debatě a performanci – se vracíme v následující reportáži.

    Reportáže – Literární život
    Z čísla 14/2016
  • V České republice se dochovalo na 1 600 000 knih z 300 fondů knihoven po staletí budovaných na hradech a zámcích. Odborně je spravuje šestice pracovníků Knihovny Národního muzea. Jeden z nich, PhDr. Luboš Antonín, dne 17. srpna náhle zemřel.

    Drobná publicistika – Nekrolog
    Z čísla 14/2016

Další texty

Chviličku.
Načítá se.