Furióznost básně graduje a stupňuje se i brutalita jazyková, odrážející ztřeštěnost hmoty, masy, obsedantnost živoucího i příliš neživého masa, ale i slov, názvů, označení, celou tu tupou valivost předmětnosti…
(14. 7. 1940, Praha – 21. 2. 2020, Praha) Básník, esejista, editor a grafik, v posledních letech pracoval pro Tvar. Vysokoškolská studia na Českém vysokém učení technickém opustil. Během studií působil jako jazzový hudebník, spoluzakládal Traditional Jazz Studio, kde působil jako pianista. Poté vystřídal různá zaměstnání. V letech 1960–1969 se spolu s Petrem Králem účastnil aktivit okruhu UDS kolem Vratislava Effenbergera. V 60. letech byly jeho texty otištěny ve sborníku Surrealistické východisko (1938–1968). Poté mohl publikovat až po roce 1989. Vydal básnické sbírky Zborcené plochy (Torst, 1996), Dobyvatelé a pařezy (Knihovna Jana Drdy, 2004) a Oblast ticha (tamtéž, 2006), za niž obdržel v roce 2007 cenu Magnesia Litera za poezii. Vydal také prózy Hra na ohradu (Torst, 2006), Ruleta (Arco, 2009) a rozsáhlý esej Nevědomí a básnický objev (Malvern, 2016). Autorsky se podílel se na sborníku Alternativní kultura – Příběh české společnosti 1945–1989 (Nakladatelství Lidové noviny, 2001). Edičně se věnoval dílu Vratislava Effenbergera, Zbyňka Havlíčka, Karla Šebka a Prokopa Voskovce. Posledním Dvorského počinem, který vyšel za jeho života, byla sbírka básní Amalgamy (Trigon, 2018), vytvořená ve spolupráci s výtvarníky Milošem Síkorou a Pavlem Turnovským.
