Bílým čajem jsme nazývaly
teplou vodu s cukrem;
bílou básní jsme nazývaly
volný verš –
vers libre. (čte se vér libr)

Elfindela Miau, nejkrásnější kočička v kraji, dvojnásobná krajská Miss, úchvatná chat-fatale, z níž všechna zvířátka slintala, žila s pejskem, přesněji řečeno s jemnostpejskem, ctihodným potomkem váženého šlechtického rodu von Tchihuahua.

Přátelé oidipští
smrti se nemusíme bát!
Vždyť tolik lidí před námi umřelo
a zvládli to levou zadní
 
Co nám zbývá?
 
Nebát se
a umřít!

Četlo jsem knihu francouzského básníka,
což je divné, protože jsem jezero a neumím francouzsky.
nikdy později jsem už nevidělo něco tak
nesmyslného a smutného. květy souše. kal, který
zanechávají slova, podobný těžké vodě v ústech:
tolik jsem o tom slyšelo a vše bylo na místě.

Zatracení hodné výrazivo
mi vyvložkovalo hlavu
úplně vyvatovalo
jsa učten napříč kulturami
zbudoval jsem si v mysli cvokárnu