Trvala na tom, že organizace dělníků je jediným prostředkem obrany proti stávajícímu systému. Vlakem objížděla Portoriko, po ruce neodmyslitelný zápisník, do nějž chaoticky zaznamenávala své myšlenky, které později vycházely v nejrozmanitějších literárních formách.
Krize a rozpad společnosti volného trhu, které George Soros prorokoval už před řádkou let, a hluboká, ale pasivní nespokojenost lidí se stavem společnosti jsou v současné době stále zřejmější.
A tak je tento román Michela Houellebecqa sice plný pro něj obvyklého požitkářství v jídle, pití i sexu, detailně popisovaného včetně jídelních lístků v restauracích, počtu a značek vypitých lahví a jednotlivých poloh souloží, zároveň však nic z toho nevede k útěše z marnosti života.
Les je celek – stromy jsou propojeny, pečují o sebe, brání se. Vyrovnávají slabé a silné stránky svými kořeny. Kdo má, dá. Kdo nemá, dostane.
Když se Mary Oliverová ptá, co uděláme s „divokým a vzácným životem“, nejde jen o náš život, ale o životy všeho kolem nás, o životy, se kterými jsme nerozlučně spojeni.