Vzadu v tmavém čínském krámku
v krabici z dřevěných latěk,
se slámou na podlaze,
rýže rozsypaná z opřených pytlů,
za vyděšenými papoušky v pevné
kleci

Jsem vaječnou skořápkou
naráz
může se mi rozbít
koleno hlava a srdce

„Ach ano, bahno,“ pronesl rusky, přivřel oči a ohebné ruce zvedl nad hlavu. „Co bychom si počali, nebýt jeho?! Ólalá! Je zázračné! Zázračné! Díky bahnu jsem se vrátil do života.“

Dotkni se tajemství
Napni je od ucha k uchu
nech vyvěšené v prostoru
Čekej až se chytí
Pohlédni co nejdál
klidně za smysl slov
za zurčení mozkových závitů
To co cítíš je možná
průzračně čisté a možná
si to jen namlouváš