05_poezie
Radek Meloun

Trsy sveřepu

po sněhu bláto –
ve stopách divočáků
peláší zajíc

je po Hromnicích –
černou hlínu proráží
špičky sněženek

Beletrie – Poezie
Z čísla 19/2026

Ledoví muži

III.
srpek měsíce –
na zahradní terase
dvě bílé židle

klíče na háčku –
zašátral mezi křídly
spících baboček

kos na modřínu –
údolím se rozléhá
řev harvestoru

 

IV.
neklidný spánek –
na dvorku pod verandou
zakašlal ježek

bílá sobota –
ráno se vynořili
mlhou beránci

po nočním vichru –
na schodech do podchodu
hromádky květů

 

V.
ráno se chvějí
na tichém nástupišti –
ledoví muži

dolévá sudy –
na hladině se tiskne
pár vodoměrek

začíná pršet –
mezi stromy dál a dál
kuká kukačka

 

Kličkují mezi kapkami

VI.
káva na dvorku –
pavouk i pavučina
o něco větší

škubání trávy –
světlušky poletují
mezi ovcemi

po vysvědčení –
na školním dvoře bzučí
koruna lípy

 

VII.
šustění listí –
myšice si odnáší
přezrálou třešeň

požární nádrž –
vodoměrky kličkují
mezi kapkami
konec perónu –
řebříčky a bodláky
pokračují dál

 

VIII.
světla kombajnu –
nad horizontem smrků
vyšel úplněk

polední slunce –
všechny dýně v zahradě
svěsily listy

ticho ložnice –
za okny neustává
vrzání cikád

 

Trnky u cesty

IX.
máchnutí –
pokosený bodlák padá
i se čmelákem

zmáčený potem –
ve větru vlají vlákna
babího léta

praskání polen –
ve stínech na zahradě
poslední cvrčci

 

X.
kapky a listí
ztlumené stěnou chatky –
sad na ostrohu

skřípění zubů –
hlína se drží rýče
v říjnovém dešti

podzimní vítr
vlněnými rukávy –
trnky u cesty

 

XI.
venku mínus pět –
mezi hrnky na plotu
vlákna pavučin
koně frkají –
šípky a pámelníky
podél ohrady

světlo čelovky –
na zasněžené cestě
stopy zajíce

 

Na loňském sněhu

XII.
požární nádrž –
na zamrzlé hladině
listy leknínů

zlámané plaňky –
nad porytou zahradou
se zvedá mlha

tiché tribuny –
první běžkaři krouží
na loňském sněhu

 

I.
vrznutí branky –
trampolína v zahradě
pod čerstvým sněhem

šustění lyží –
ve svahu podkluzuje
černá veverka

halas turistů –
sýkorky nad kioskem
odnáší vítr

 

II.
křupání sněhu –
do smrčiny u cesty
zalétá sova

po sněhu bláto –
ve stopách divočáků
peláší zajíc

je po Hromnicích –
černou hlínu proráží
špičky sněženek

Chviličku.
Načítá se.
  • Radek Meloun

    (1983) vyrůstal pod Orlickými horami, studoval v Brně, nyní žije v podhůří Vysočiny. Od roku 2024 se věnuje haiku v rámci online komunit a literárních serverů. Ukázky z jeho tvorby byly publikovány v antologii českého a slovenského haiku ...
    Profil

Souvisí

  • Elsa Aids, Tereza Bínová, Róža Domašcyna, Nadja Küchenmeister, Marion Poschmann, Yveta Tausingerová Shanfeldová

    Drážďanská cena lyriky 2026

    Celý den o lásce a smrti
    facka, denní rovnodennost
    a vesmír po nocích voní

    už se i noc stmívá
    dech jak dýka.

    Beletrie – Poezie
    Z čísla 18/2026
  • Zdeněk Volf

    Slyší š?

    padlo na mě,
    jak mají pod sebou z mrvy separát,
    namísto pastvy celoroční siláž,
    že až kam jsem se to
    propřipouštěl… v lásce,
    co klidně nechá myslet si,
    že nemáme ji v srdci.

    Beletrie – Poezie
    Z čísla 17/2026