Trsy sveřepu
po sněhu bláto –
ve stopách divočáků
peláší zajíc
je po Hromnicích –
černou hlínu proráží
špičky sněženek
III.
srpek měsíce –
na zahradní terase
dvě bílé židle
klíče na háčku –
zašátral mezi křídly
spících baboček
kos na modřínu –
údolím se rozléhá
řev harvestoru
IV.
neklidný spánek –
na dvorku pod verandou
zakašlal ježek
bílá sobota –
ráno se vynořili
mlhou beránci
po nočním vichru –
na schodech do podchodu
hromádky květů
V.
ráno se chvějí
na tichém nástupišti –
ledoví muži
dolévá sudy –
na hladině se tiskne
pár vodoměrek
začíná pršet –
mezi stromy dál a dál
kuká kukačka
VI.
káva na dvorku –
pavouk i pavučina
o něco větší
škubání trávy –
světlušky poletují
mezi ovcemi
po vysvědčení –
na školním dvoře bzučí
koruna lípy
VII.
šustění listí –
myšice si odnáší
přezrálou třešeň
požární nádrž –
vodoměrky kličkují
mezi kapkami
konec perónu –
řebříčky a bodláky
pokračují dál
VIII.
světla kombajnu –
nad horizontem smrků
vyšel úplněk
polední slunce –
všechny dýně v zahradě
svěsily listy
ticho ložnice –
za okny neustává
vrzání cikád
IX.
máchnutí –
pokosený bodlák padá
i se čmelákem
zmáčený potem –
ve větru vlají vlákna
babího léta
praskání polen –
ve stínech na zahradě
poslední cvrčci
X.
kapky a listí
ztlumené stěnou chatky –
sad na ostrohu
skřípění zubů –
hlína se drží rýče
v říjnovém dešti
podzimní vítr
vlněnými rukávy –
trnky u cesty
XI.
venku mínus pět –
mezi hrnky na plotu
vlákna pavučin
koně frkají –
šípky a pámelníky
podél ohrady
světlo čelovky –
na zasněžené cestě
stopy zajíce
XII.
požární nádrž –
na zamrzlé hladině
listy leknínů
zlámané plaňky –
nad porytou zahradou
se zvedá mlha
tiché tribuny –
první běžkaři krouží
na loňském sněhu
I.
vrznutí branky –
trampolína v zahradě
pod čerstvým sněhem
šustění lyží –
ve svahu podkluzuje
černá veverka
halas turistů –
sýkorky nad kioskem
odnáší vítr
II.
křupání sněhu –
do smrčiny u cesty
zalétá sova
po sněhu bláto –
ve stopách divočáků
peláší zajíc
je po Hromnicích –
černou hlínu proráží
špičky sněženek
Celý den o lásce a smrti
facka, denní rovnodennost
a vesmír po nocích voní
už se i noc stmívá
dech jak dýka.
jediný co mě za posledního čtvrt roku objalo
byly kapky vody
zabolelo mě to u srdce a zasyčela jsem
miluj mě jako labuť!
Ale když jsem dospělý
ani o něj nezavadím!
Procházím se obilím
Žádný námel nevidím