Siegfried Lenz

Einstein přeplouvá Labe u Hamburku

Reflektuje Vladimír Novotný
Recenze a reflexe – Recenze
Z čísla 16/2024
Chviličku.
Načítá se.

Souvisí

  • Olga TokarczukováEmpusion

    „Čarovná hora“ ve Slezsku?

    Reflektuje Vladimír Novotný

    Sečteno a zváženo: byl by román stejně interesantní, kdyby obsahoval nekonečné množství výpisků a parafrází z misandrických výroků? Výhrady k upřílišněné rozvláčnosti vyprávění se rovněž zdají být namnoze oprávněné. Navíc od počátku víme, co bude následovat nejen ve Slezsku: válečný rok 1914.

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 6/2024
  • Alena ZemančíkováNějaké ženy a jacísi muži. Příběhy a situace

    Pásmo situačních příběhů

    Reflektuje Vladimír Novotný

    Ačkoli některé autorčiny příběhy a dozajista též jakési prozaiččiny situace se odehrávají dokonce i v nedávné současnosti, obecně vzato jsou leckteré tyto na delší časové škále se dějící lidské historie a výjevy, které je nasvěcují, bytostně zakotveny v minulosti. Je to pochopitelné a oprávněné, každý příběh má svůj počátek, svůj vývoj. Pokud posléze dospívá k určitému syžetovému vyústění nebo divadelnickou praxí ovlivněné finální scéně, zpravidla se stává do značné míry specifickým reliktem zvláště onoho minulého, uplývajícího, stále vzdálenějšího a kolikrát téměř neznatelně se vytrácejícího času.

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 4/2024
  • Ivan MedešiJezení

    Sadistické grotesky z Vojvodiny

    Reflektuje Vladimír Novotný

    Poněkud přeháněje by se zato dalo povědět, že balkánští či vojvodinští vesničané (povýtce mladšího věku), jejichž přirozené životní peklo tu spisovatel neúprosně a zároveň s porozuměním zpodobuje i se sebemrskačským úsilím ho reflektovat, vnímají svůj život jen od pasu dolů a také ho žijí jen od pasu dolů.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 3/2024
  • Viki ShockPůlnoční rapsódie – Noční můry a jiné živé sny z let 1995–2023

    Neshockující noční můry

    Reflektuje Vladimír Novotný

    Tak či onak, tyto básnické výtvory tvoří předstupeň k závěrečné části knihy, již tvoří opět miniatury, ladění ovšem jsou fantaskního, fantastického, bizarního i burleskního. S chutí si tu počteme namátkou o „náčrtku nenapsaného románu“, seznámíme se s „moralitkou z análů svaté inkvizice“ nebo například spoluprožijeme „pád elevátoru do hlubin duševního aristokratismu“.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 1/2024
  • Anketa s Jiřím Kratochvilem, Petrem Hruškou, Dorou Kaprálovou, Josefem Strakou, Svatavou Antošovou, Vladimírem Novotným, Alenou Zemančíkovou, Michalem Ajvazem, Milanem Šedivým, Petrem Šmídem, Bohuslavem Vaňkem-Úvalským, Vítem Kremličkou, Radkem Fridrichem, Adamem El Chaarem, Vítem Janotou, Patrikem Linhartem, Václavem Maxmiliánem a Michalem Šandou

    Číst Kafku je jako protahovat si trnitou růži hrdlem

    Ptá se Vojtěch Němec

    Stejně tak je u něj vyvážená tragika s komikou – výsledkem je neobyčejně přitažlivá nesnesitelnost, s jakou nám předává vzkaz o tom, že člověk nedokáže žít mimo systém (politický, společenský, intimní i biologický) a že každý systém v sobě skrývá nezrušitelnou osamělost.

    Rozhovory – Anketa
    Z čísla 11/2023