Pozornější čtenář možná zachytí nenápadné využití některých biblických motivů a vzorců. Invaze švábů ve „Spáleninách“ je ještě otevřeně srovnávána s příletem kobylek a spadaná jablka v „Lásce ve vysoké trávě“ jsou výmluvně trefnou kulisou pro příběh dvou milenců. Jemnější narážkou se zdá být ztráta podmanivě krásných vlasů v „Sestrách“, inspiraci příběhem starozákonního soudce Samsona nicméně nezapře.

Irský debutant Noel O’Regan předkládá čtenáři román tiché osobní tragédie, která se mlčky rozpíná nad drobnými osobními tragédiemi jiných. Přitažlivost pádu zobrazuje člověka v nenápadné, přesto nadmíru exponované situaci, a ptá se po důvodech a dopadech této extrémní situace. To vše navíc autor doprovází střízlivým zachycením rázovité krásy irského venkova.

Tvorba Chimamandy Ngozi Adichieové bývá řazena ke špičce současné africké prózy. České vydání povídkového souboru Co ti svírá hrdlo její vypravěčský talent stvrzuje.

V textu, jenž je koncipován jako úvaha nad německou společností, jejími představiteli a hodnotami, zůstává Luther nadále „ztělesněním německé podstaty“…

Jak vidno, české potýkání s rakouskou literaturou už je minulostí. Nahradilo je přátelské tykání.

Vznikají texty ohlížející se, ať už nostalgicky, či kriticky, za evropskou anebo německou minulostí, tituly inspirované životem významných osobností, znepokojivé vize budoucnosti a v neposlední řadě i romány, které se zcela vědomě od všech těchto tendencí distancují.

A nemusí jít o hromotluky či o pravicově populistickou stranu jako AfD, stačí i paní na kase v supermarketu, která na mé rodiče kvůli jejich východoevropskému přízvuku křivě pohlédne. Takové věci člověk nezapomíná.

Lidé, kteří se volně pohybují po celé zeměkouli, mi činí potíže. Do takových postav se nedokážu vžít, zůstávají nevýrazné.

Rozhovor s enfantem terrible současné švýcarské kulturní scény, autorem Sexuální neurózy našich rodičů a dalších pozdvižení.