Rozhovor s Clemensem J. Setzem

Rakouská literatura je víc punk

Ptá se Jakub Ehrenberger

Lidé, kteří se volně pohybují po celé zeměkouli, mi činí potíže. Do takových postav se nedokážu vžít, zůstávají nevýrazné.

Rozhovory – Rozhovor
Z čísla 16/2016

Pane Setzi, náš rozhovor vychází v Tvaru věnovaném současné rakouské literatuře. Úvodní otázka se tedy vyloženě nabízí. Má v 21. století ještě vůbec smysl rozlišovat mezi rakouskou a německou literaturou? A pokud ano, jaká jsou z vašeho pohledu specifika rakouské literatury?

To rozdělení stále smysl má, už jen proto, že zážitky jednotlivých národů se liší. Zatímco kultury jsou fluidní, politická rozhodnutí, která naše životy a naši společnost nadále zásadně určují, zůstávají z velké části závislá na jednotlivých vládách. To velmi dobře ilustruje rozdílný přístup evropských států k uprchlíkům. Některé jich přijímají hodně, jiné méně a další nechtějí přijmout nikoho. V závislosti na tom, na území kterého státu žiji, zažívám něco jiného a jsem svědkem jiných společenských reakcí na jednotlivá politická rozhodnutí. O rakouské literatuře bych tedy hovořil ve chvíli, kdy se například zabývá událostmi, jež se dějí v Rakousku. Autorem ani nutně nemusí být Rakušan. I švýcarský autor, který se přestěhoval do Rakouska a píše o tamních poměrech, je pro mě součástí rakouské literatury.

Další ospravedlnění má zmíněné rozdělení, zabývá-li se někdo otázkami jazyka a nářečí. V rakouské němčině je mnohem více slovanských elementů než v němčině spolkové. Má rodina pochází ze Slovinska a často si všímám, kolik je toho z mého nářečí původem ze slovinštiny. Totéž by platilo pro češtinu ve Vídni a tak dále. Myslím, že se vyplatí těmto vlivům věnovat pozornost.

Chviličku.
Načítá se.
  • Clemens J. Setz

      Clemens J. Setz (1982), radikální literární talent ze Štýrského Hradce, dělí svou tvorbou kritiky i čtenáře na dva tábory. Zatímco jedni jej bezmezně obdivují pro jeho neobvyklý smysl pro ...
    Profil

Souvisí