Clemens J. Setz (1982), radikální literární talent ze Štýrského Hradce, dělí svou tvorbou kritiky i čtenáře na dva tábory. Zatímco jedni jej bezmezně obdivují pro jeho neobvyklý smysl pro humor, zálibu v pokoutních tématech či odvahu k postmodernímu experimentu, vyčítají mu druzí mj. přílišnou výřečnost či neschopnost ukočírovat vlastní sečtělost. Zaujal už knižním debutem Söhne und Planeten (Synové a planety, 2007), komplexně vystavěným románem bez jednotící dějové linky, jehož výchozí bod tvoří sebevražda talentovaného mladého spisovatele. Dva roky nato vyšel postmoderně laděný román Frequenzen (Frekvence, 2009), podobně jako pozdější titul Indigo (Indigo, 2012) hojně pracující s metodou montáže. Nebývalý ohlas zaznamenala povídková sbírka Die Liebe zur Zeit des Mahlstädter Kindes (Láska za časů Mahlstädtského dítěte, 2011, č. připravuje Fra), za niž si autor vysloužil Cenu Lipského knižního veletrhu. Právě z ní je i povídka „Mrtvola“ otištěná v tomto čísle. Setzovu bibliografii dočasně uzavírá tisícistránkový román Die Stunde zwischen Frau und Gitarre (Hodina mezi ženou a kytarou, 2015), v němž se mladá pečovatelka stává svědkem neobvyklé hry kočky s myší. V českém překladu časopisecky vyšla mj. ukázka z románu Frequenzen (pod názvem Letní postavy, Literární noviny, č. 19/2010) či dvojice povídek Obří kolo a Velice krátký příběh (Plav, č. 9/2013).