České (po)tykání s rakouskou literaturou
Jak vidno, české potýkání s rakouskou literaturou už je minulostí. Nahradilo je přátelské tykání.
Jak vidno, české potýkání s rakouskou literaturou už je minulostí. Nahradilo je přátelské tykání.
Román napsaný ve znamení „bezvýznamnosti“ jako by vyzýval k vážnému, nekonečnému hermeneutickému hledání.
Hranice stavět nemusíme. Sami jsme se vyčlenili.
On, Jean Arthur Nicolas Rimbaud, o kterém se povedou řeči až do konce světa, který se nikdy neomrzí ve věčných sférách poezie, ten, který jednou provždy povýšil pouhé básnické umění na skutečný fyzický stav bořící všechny možné hranice…
Rimbaud zůstává živým, pokud si položíme otázku, zda básnici a myslitele zůstávají otevřeni potřebě stát se vidoucím neznáma. Ticho Rimbauda je něco zcela jiného, než prosté zmlknutí.