Lidé
(1947–2015) byla básnířka a malířka po většinu života spojená s Podještědím. Její výtvarný vývoj zaznamenává mimo jiné rozhovor v knize RR rozhovory (2016). Největší pozornost si ovšem získala třemi sbírkami poezie: Jizvy (1998), Troud (2003) a Psice (2008). Autobiografická próza Schizofrenička, kterou psala v letech 1999–2003, byla zatím zveřejňována jen po částech v časopisech a sbornících: Souvislosti (3/2003), Analogon (44–45/2005 a 74/2014), 7edm (2008). Vzhledem k velmi komplikované podobě rukopisu se zatím o knižním vydání celé prózy neuvažuje. V nakladatelství Větrné mlýny by ovšem už brzo mělo vyjít souborné vydání básnických knih Hany Fouskové spolu s výběrem z básní z pozůstalosti.
Šimon Pikous
A pak nastala má strastiplná pouť. Hlasy mi nedopřávaly už ani na chvíli klid. Křižovatky jsem přecházela na červenou a často jen o vlásek unikla smrti. Několikrát se mi podařilo zastavit dopravu. Brzy jsem ztratila jednu svou sešmajdanou lodičku, a tak jsem odkopla i druhou. Brouzdala jsem se v silonkách v ledových listopadových kalužích. Celou Prahou zněl Alekův hlas.
A pak nastala má strastiplná pouť. Hlasy mi nedopřávaly už ani na chvíli klid. Křižovatky jsem přecházela na červenou a často jen o vlásek unikla smrti. Několikrát se mi podařilo zastavit dopravu. Brzy jsem ztratila jednu svou sešmajdanou lodičku, a tak jsem odkopla i druhou. Brouzdala jsem se v silonkách v ledových listopadových kalužích. Celou Prahou zněl Alekův hlas.
