Ačkoli jde de facto o experimentální poezii, básně působí místy až hladivě starosvětsky, až snově tradičně. Tak se přítomnost a minulost v jeho básnickém „deníku“ podivně zasnubují.

…kdo tvrdí, že nový překlad je lepší a kniha čtivější, zaslouží si, aby mu byly vytrhány nehty a maso oškrabováno železnými pláty až na kost.

Nejasný rozměr je třetí básnickou sbírkou Viktora Špačka, autora zkušeného a vzdělaného jazykově i výtvarně. Čistá, jásavá zeleň obálky, jemně narušená pouze jednoduchým a trochu prvoplánovým měřítkem na okraji, dokonale ironizuje jak název celé sbírky, tak i téma a vyznění textů. I v tom by bylo možné Viktora Špačka rozeznat – v ironii, která najust neudělá ten poslední krok, kočka, která ulovenou myš najust na rohožce nevystaví…

Co předcházelo vybudování samostatného československého státu? Jaká důsledná, promyšlená a tváří v tvář rakouské cenzuře, tajné policii a všudypřítomným konfidentům nebezpečná práce za tím stála? A jak její aktéři ustáli perzekuci doma a jak v zahraničí? O tom všem vypovídá kniha Eduarda Kubů a Jiřího Šouši: T. G. Masaryk a jeho c. k. protivníci (Karolinum, 2015) s podtitulem Československá zahraniční akce ženevského období v zápase s rakousko-uherskou diplomacií, zpravodajskými službami a propagandou (1915–1916).