Můj nejcennější nástroj je propadání do hlubinné koncentrace, ve které, dá-li Bůh, se otvírá intuice.
Martin Smolka (1959) je od 90. let vyhledávaným skladatelem na evropských festivalech soudobé vážné hudby. Využívá prostředky dnešní hudební moderny (mikrointervaly, timbry), ale po svém je změkčuje a poetizuje. Ve vokálních skladbách se zaměřuje na zvuk slov a jeho výmluvnost. Napsal řadu skladeb symfonických, sborových i komorních, například Hudba hudbička (1985), Rent a Ricercar (1993), Houby a nebe (2000), Ach mé milé c moll (2002), Zátiší s tubami aneb Ticholapka (2007), Die Seele auf dem Esel (2008), Rinzai a vodoměrky (2009), Blue Bells or Bell Blues (2011), Když tíhu světa nese ušní bubínek (2015). Napsal i dvě opery: Nagano (2004, libreto Jaroslav Dušek) a Sezname, otevři se (2014, s Jiřím Adámkem). Učí kompozici na JAMU v Brně, žije v Praze.