Jiří Kratochvil

Odváto větrem

Beletrie – Próza
Z čísla 10/2024
Chviličku.
Načítá se.
  • Jiří Kratochvil

    (1940, Brno) absolvoval filosofickou fakultu, obor čeština-ruština. Velice krátce učil a v čase normalizace byl zaměstnán jen jako pomocný dělník. Publikoval v samizdatu a v exilových časopisech. První knížka mu mohla vyjít až v roce 1991 v nakladatelství ...
    Profil

Souvisí

  • Co je dnes literatura?, Téma
    Jiří Kratochvil

    Má generace měla ještě knihovny

    Nic z toho, co nám nabízejí spisovatelé, není cosi, co si jenom sami vytvořili, ve skutečnosti to jen nalézají, protože my všichni jsme literatura, totiž její živá materie, ať už jsme, či nejsme si toho vědomi. Ale jestliže je to tak, že příběhy jsou všudypřítomné a že stačí jen sáhnout do nedozírného celku, jaký je pak rozdíl mezi Balzaky a těmi, co ve velkém vyrábějí čtivo?

    Drobná publicistika – Slovo
    Z čísla 3/2024
  • 04_proza

    Jenže být pouhým pozorovatelem je dost obtížné, vždyť ani pozorovatelé pozorovatelů neodolají pokušení zahrát si na pozorované pozorovatele pozorovaných pozorovatelů. A tak si koupil stálou lóži v divadle, protože ho moc zajímalo, jak lidé dokážou to pozorované napodobovat, hrát sami sebe.

    Beletrie – Próza
    Z čísla 16/2023
  • Cenzura
    Anketa s Emilem Haklem, Viktorem Janišem, Milošem Urbanem, Ivanou Myškovou, Irenou Douskovou, Martinem Reinerem, Michalem Vieweghem, Olgou Stehlíkovou, Jiřím Kratochvilem, Svatavou Antošovou, Františkem Kotletou, Patrikem Linhartem, Petrou Hůlovou, Pavlou Horákovou, Milanem Uhdem, Sabrinou Karasovou, Pavlem Göblem, Janem Němcem, Davidem Zábranským, Petrem Nagyem a Ondřejem Maclem

    Na Dahla si troufnou, ale troufnou si třeba na Kunderu?

    Ptá se Milan Ohnisko

    V situaci, kdy Evropa prochází a bude procházet rozsáhlými společenskými změnami, tahle cenzura ještě urychlí už teď probíhající banalizaci literatury a ztrátu jejího smyslu.
    Emil Hakl

    Rozhovory – Anketa
    Z čísla 12/2023
  • Anketa s Jiřím Kratochvilem, Petrem Hruškou, Dorou Kaprálovou, Josefem Strakou, Svatavou Antošovou, Vladimírem Novotným, Alenou Zemančíkovou, Michalem Ajvazem, Milanem Šedivým, Petrem Šmídem, Bohuslavem Vaňkem-Úvalským, Vítem Kremličkou, Radkem Fridrichem, Adamem El Chaarem, Vítem Janotou, Patrikem Linhartem, Václavem Maxmiliánem a Michalem Šandou

    Číst Kafku je jako protahovat si trnitou růži hrdlem

    Ptá se Vojtěch Němec

    Stejně tak je u něj vyvážená tragika s komikou – výsledkem je neobyčejně přitažlivá nesnesitelnost, s jakou nám předává vzkaz o tom, že člověk nedokáže žít mimo systém (politický, společenský, intimní i biologický) a že každý systém v sobě skrývá nezrušitelnou osamělost.

    Rozhovory – Anketa
    Z čísla 11/2023
  • Horor
    Jiří Kratochvil

    Růže pro Hitchcocka

    A pak se to už tedy odehrálo. Chlupatý dostrkal Vlasatého před ten portrét. A teď už od něho upřímně čekal, že tady se zastaví, zasekne a začne skutečně trčet. A taky se dočkal.

    Beletrie – Próza
    Z čísla 18/2022