Ruský válečný teroristo, ty krvelačná zrůdo, běž už konečně do prdele!

Pole současné české detektivní literatury je nebývale zahuštěné a pestré. V mnoha případech samozřejmě platí, že autoři by měli zapracovat na věrohodnosti zápletek a motivacích pachatelů a jejich redaktoři na vycizelování kompozice příběhu i textu jako takového.

A teď si zkusme představit, že existují kultury, nebo lépe řečeno společnosti například v oblasti Amazonie a Karibiku, pro které je naopak kultura to, co je všeobecně sdílené, zatímco příroda, i ve smyslu materiální reality, se mění podle situace, respektive podle toho, kdo se zrovna dívá a kdo ji zrovna zažívá.

Ian Mikyska představuje hudební nástroj gugin, své těleso Prague Quiet Music Collective a představení Sedět včetně hudby a fotografií. Dějiny čaje a buddhismu jsou provázány v Číně i v Japonsku. Jak se ale dostaly do popředí zájmu ansámblu pro soudobou hudbu ve Střední Evropě v roce 2022?

Musí znovu vzniknout jednotný kontext národní literatury, v němž hodnotové korektivy budou fungovat jako přirozený produkt jejího autonomního, svobodného vývoje a v němž bude o hierarchickém postavení díla i autora rozhodovat jedině živý názorový ruch, kritická reflexe a společenský ohlas.

Chmurný Válečník je v nejlepším slova smyslu zlá, potměšilá kniha, kterou je ovšem těžké nemilovat, jakkoliv je snadné ji nesnášet.

Zjistil jsem, že některá slova a některé motivy, symboly, zvyky a rituály mě fascinují zvláštním a hlubokým způsobem a rozhodl jsem se toto vnímat jako signál, že věci, které mě takto uchvátí, jsou „stopy Siranie“, a tak jsem je začal rozvíjet, domýšlet do důsledků a postupně obohacovat Siranii o tento materiál.

– Jestliže jsou věci neznámé, pak je neznámý i člověk. Co tady s chválou a hanou!

Tvrdím, že mýty jsou necelé, protože jsou hraniční, totiž nacházejí se vždy na horizontu, kam jen tak tak dohlédneme, a to, co tam vidíme, je způli ponořené v mlhách.