Zas dýchat se dá
a spát se dá
kdy se chce, s kým a kde je libo
Ať sebe se ptá
Kdo sám se ptá
Jestli být rakem nebo rybou

Takže z té dávné mystifikace s „básnířkou“ Vierou (kterou jsem v Kandaulovi uvedl jako okouzlující básnířku Svatavu) zůstala už jenom ta povídka a tahle hrstka básniček:

Napřed se to musí dělat tak,
aby nebylo dítě.

Pak se to musí dělat tak,
aby se dítě nevzbudilo.

Zítra má život
ve mně narozeniny
bude mít stupňovitý dort
co vrhá stín
jak schody na hřbitov.