Už v roce 1927, kdy kniha vyšla, J. M. Augusta psal o šedivé a neradostně zmechanizované době, ve které se sběratelství stávalo čím dál řidším a vzácnějším jevem. Jak je tomu asi dnes, kdy lidé často nemají prostředky na pořízení vlastního bytu nebo domu, a proto žijí ve spolubydlení? Mají vůbec prostor na zřizování sbírek? Kolik asi knih se vejde do garsonky?