Kdysi jsem pravil, že jsem tuze rád, jestliže mi literatura poskytuje naději. U Fibicha jde však spíše o naději vyslovení se nežli bytí, o naději společné paměti a bolesti nežli duchovní transpozice a fyzické proměny.
(1964), odborný asistent a vedoucí literární sekce Katedry bohemistiky Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a básník. Literární reflexe uveřejňuje nejčastěji v časopisech Host, Psí víno, Salve a Tvar.