02_rozhovor
Ekologie
Rozhovor s Miloslavem Nevrlým

Ptáci se stávali posly mých představ o severských krajích

Ptá se Lukáš Senft

Za těch dlouhých osamělých týdnů v horách jsem začal pociťovat zvláštní, slovy těžko vyjádřitelnou jednotu s „přírodou“, která mne obklopovala, s rostlinami, brouky, ptáky, stromy; stával jsem se jedním z nich, nepatrnou a zranitelnou entitou, vrženou kýmsi z neznámého důvodu do nezbadatelného vesmíru.

Rozhovory – Rozhovor
Z čísla 21/2021

Na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě byla letos zařazena nová kategorie, a sice Nejlepší dokumentární kniha. Zvítězil právě váš soubor textů Zašlá chuť morušek / Cestovní zpráva čarodějova učně (Malvern, 2021). Co pro vás tohle ocenění znamená?

Potěšilo a hlavně překvapilo. Neměl jsem tušení, že taková soutěž vůbec existuje, ani to, že do ní moji letošní „dvojknihu“ nakladatelství Malvern přihlásilo. To, že se moje dva osobní a prastaré texty (Čarodějův učeň vyšel poprvé již v roce 1967, Morušky o dvacet let později) mohly umístit na prvním místě mezi (je-li údaj z internetu pravdivý!) „téměř třemi sty přihlášenými tituly“ je neuvěřitelné. Do té doby jsem dostal vlastně jen jediné literární ocenění, a to Krajskou nakladatelskou cenu v Ústí nad Labem v roce 1976 za Knihu o Jizerských horách.

Daná kategorie se jmenuje „Nejlepší dokumentární kniha“. Považujete svůj vítězný text za „dokumentární“? Co vlastně dokumentuje?

A to je na tom to nejpřekvapivější. Nikdy bych totiž neřekl, že moje téměř soukromé mladistvé vzpomínky na staré Krkonoše (v případě Morušek) a na dávnou cestu po Slovensku (Čarodějův učeň) – zemi, kterou jsem hluboce miloval a miluji – mohou být považovány za dokument. Ale když o tom teď přemýšlím, tak nakonec – proč ne. Moje líčení krajů, časů, lidí i událostí jsou pravdivá a navíc se za ta dlouhá uplynulá desetiletí vše změnilo natolik, že ty texty lze skutečně mít za dokumenty. Stejně asi jako Babičku Boženy Němcové. Tu je možné také považovat za dokument toho, jak to kdysi vypadalo a chodilo na Starém bělidle a dnes už nechodí.

Pro mě osobně vaše texty dokumentují mimo jiné to, jak člověka (tedy vypravěče knihy) utvářela setkávání s přírodou. Ale rád bych se zeptal přímo vás: Jakou roli hrály ve vytváření vašeho vztahu k přírodě právě výpravy do lesů, do hor? Mám totiž dojem, že „procházky“ nemusí být jen promenády mezi stromky, ale může se jednat o důležitý proces, který dokáže člověka měnit, přetvářet.

Chviličku.
Načítá se.
  • Lukáš Senft

    (1990), básník, esejista a religionista. Věnuje se politické filosofii a ontologii přírody. Za svou publicistickou činnost obdržel v roce 2017 cenu Novinářská křepelka.
    Profil
  • Miloslav Nevrlý

    (1933) je přírodovědec a spisovatel. Své texty publikoval nejprve časopisecky (a také samizdatově). Značnou popularitu si získala „poeticko-vlastivědná“ Kniha o Jizerských horách a především mnohokrát vydaný (a dříve ručně opisovaný) spis Karpatské hry. V roce 2017 ...
    Profil

Souvisí

  • 02_rozhovor_1
    Ekologie
    Rozhovor s Petrem Doubravským

    Pokud něco chcete, musíte o to usilovat

    Ptá se Svatava Antošová

    I kdyby tady všechno hořelo nebo bylo pod vodou, tak lidé, kteří na příčině celé této situace vydělali, se vždycky buď přizpůsobí, anebo utečou, protože mají peníze na to odletět soukromým letadlem někam do soukromého bunkru třeba na Nový Zéland…

    Rozhovory – Rozhovor
    Z čísla 16/2021
  • Ekologie, Nad knihou
    David Abram, Derrick Jensen, Andreas Weber, Hildegarda Kurtová, Freya Mathewsová

    Zamilovat se ven!

    Reflektuje Adam Borzič

    Sborník Vše kolem mne jako já žije, cítí… přináší svěží a revoluční pohled na vztah lidství a přírody, autentickou vizi, která by mohla obnovit svět.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 8/2021
  • Ekologie
    Lukáš Senft

    Kdo je příroda

    Současné tisíciletí, které čelí zániku, potřebuje vrátit člověka do přírody, ale zároveň přírodě znovu přiznat její sílu, subjektivitu, inteligenci, schopnost emancipovat se a vyvíjet, žít v plném rozsahu.

    Drobná publicistika – Sloupek
    Z čísla 16/2019
  • Ekologie
    Matěj Stropnický

    Vznikl klimatický rozum

    Greta říká: Jestliže je naše společnost rozumná, základem jejího rozhodování je vědecké poznání a drtivá většina vědců říká, že klimatická krize je největší hrozbou, které kdy lidstvo čelilo, je třeba to okamžitě řešit.

    Drobná publicistika – Zleva tanky?
    Z čísla 15/2019