Dnešní vědomí je bližší své patologii. Psychopatologii již nedržíme stranou, zavřenou
ve zdech blázince. Fantazie nemoci je nyní tak dominantní, že vidíme rozklad, znečištění, šílenství, rakovinné bujení a rozpad, ať se podíváme kamkoli.

Trvala na tom, že organizace dělníků je jediným prostředkem obrany proti stávajícímu systému. Vlakem objížděla Portoriko, po ruce neodmyslitelný zápisník, do nějž chaoticky zaznamenávala své myšlenky, které později vycházely v nejrozmanitějších literárních formách.

Krize a rozpad společnosti volného trhu, které George Soros prorokoval už před řádkou let, a hluboká, ale pasivní nespokojenost lidí se stavem společnosti jsou v současné době stále zřejmější.

A tak je tento román Michela Houellebecqa sice plný pro něj obvyklého požitkářství v jídle, pití i sexu, detailně popisovaného včetně jídelních lístků v restauracích, počtu a značek vypitých lahví a jednotlivých poloh souloží, zároveň však nic z toho nevede k útěše z marnosti života.

K fenomenologii literární Ostravy

Les je celek – stromy jsou propojeny, pečují o sebe, brání se. Vyrovnávají slabé a silné stránky svými kořeny. Kdo má, dá. Kdo nemá, dostane.

Když se Mary Oliverová ptá, co uděláme s „divokým a vzácným životem“, nejde jen o náš život, ale o životy všeho kolem nás, o životy, se kterými jsme nerozlučně spojeni.

Obecně vzato jsou Kerouacovy prózy obdobou dlouhých básní; tak jako ty jsou
vskrytu řetězcem básní kratších, k obrazu procházky a jednotlivých „zjevení“, obrazů nebo vidin, které při ní před chodcem vyvstanou, jsou prózy sledem rodících se a zanikajících vzruchů (elánů) skládajících je co vždy novou iniciační pouť.

V průběhu volební kampaně šířili Bolsonarovi příznivci na mnoha univerzitách atmosféru strachu připomínající období těsně před nástupem diktatury, pro něž byly typické zastrašující akce ultrapravicových bojůvek.