Klárka spala bídně, protože měla žízeň
a trápily ji úzkostné sny a zármutek. Viděla maják
blýskat se a zářit dole pod kopcem po celou noc;
vítr se obrátil a vál od jihu, cítila vůni řeky, od které přišla,
a drobné plující obláčky od jihu táhly přes hasnoucí hvězdy.
Když nastalo ráno, Kapraděnka už nechtěla jít.