Evropou obchází strašidlo politické korektnosti. Z pod postele Evropy se slušného bubáka snaží vysmýčit kdekdo, zástup exorcistů snad ani nemá konce: privatizační mág Václav Klaus, čarodějův učeň – jeho syn Václav Klaus mladší –, spisovatel Ivan Kraus, prezident Miloš Zeman, politolog Robejšek i geolog Cílek. Zvrácená ideologie nám prý zahaluje skutečnost a ubohý občan tápe v temnotách. „Cigán“ už není Rom, muslimové nejsou krvelační „Arabáči“ a kavárenští povaleči kritizují fašistické bojůvky. Kdo se v tom má vyznat? Je tohle ještě vůbec život?

V týž den, kdy mne zastihla zpráva o udělení Mírové ceny německých knihkupců, právě v ten den byl v Sýrii unesen Jacques Mourad.

Daný „význam“ ideogram nepředkládá v určité podobě jako fakt nebo myšlenku, je strukturou pečlivě zvolených konkrétních obrazů, zachycujících děje nebo jevy, které proces utváření významu podněcují. Význam se děje, je vždy osobní a tento proces musí proběhnout ve čtenářově mysli.