Asi najsvetlejším a najnádejnejším momentom v marazme uplynulého obdobia bolo vypískanie ministerky kultúry na medzinárodnom folklórnom festivale Jánošíkove dni v Terchovej.

Pošramocené a stále zraněné Sarajevo otevírající náruč autorům všech národností i náboženství a publikum přijímající různorodost je nepochybný důkaz toho, že literatura bez obtíží překlenuje mosty a umí poskytnout bezpečný mezigenerační i mezinárodnostní prostor. Přitom toho sama vyžaduje tak málo.

Stejně jako v roce 2021, i letos se ke kulatému výročí od úmrtí světové literární ikony konají mnohé připomínkové akce. Tématem 29. ročníku Světa knihy byla německojazyčná literatura a tváří tohoto ročníku se stal právě Kafka.

Hlavním předmětem zájmu slam poetry není projev psaný, ale verbální – pronášený živě v nějakém podniku nebo klidně pod širým nebem, každopádně před publikem, nejlépe platícím. Papírové knihy z rostoucí poslouchací mánie v populaci, kterou „hypuje“ i slam, moc netěží.

Píše nás tu tedy opravdu hodně. Kromě výše zmíněných stojí určitě za zmínku třeba známý cestovatel a budějcký rodák Láďa Zibura, Lukáš Csicsely, Radim Bártů, Zbyněk Mrvík, Lukáš Boček, Hana Ditrichová nebo Josef Barták. Z jihu pochází i spisovatelka Hana D. Lehečková nebo Klára Vlasáková. Jsme v kontaktu. Vídáme se konstantně v různých sestavách.