Poslední večer sezony
Pásmo čtení.
Třináctkrát tři. Třináct básníků a překladatelů čte po třech básních z nedávno vydaných a chystaných knih nakladatelství Fra.
Erik Groch čte Úvod.
Wanda Heinrichová čte Jehlu.
Miroslav Tomek čte Váno Kruegera.
Anna Petruželová čte Puchýře.
Hana Voráčová čte Aldu Merini.
Kristina Láníková čte Úvahy nad zájmeny.
Jakub Řehák čte Srdce.
Miroslav Olšovský čte Nicotnosti.
Kamil Bouška čte Inventury.
Erik Lukavský čte Nicanora Parru.
Petr Borkovec čte Herbář.
Martina Musilová čte Gertrudu Steinovou.
Luboš Svoboda čte Rád čichám ke zvířatům, která jsi vycpala ty.
…a mezitím malá dlouhá oslava pod heslem „Prázdniny teprve začínají“
(autorem hesla je Jakub Řehák).
Chviličku.
Načítá se.
-
Jakub Řehák
„Zlý chodec se jednoho dne objevil a od té doby je občas se mnou. Někdy o něm dlouho nevím, někdy vidím svět jeho očima, tak jako vypravěč Meyrinkova románu Golem viděl Pernathovýma ...Profil -
Kamil Bouška
(1979) publikoval ve skupinovém sborníku Fantasía (Dauphin, 2008). Samostatným debutem je sbírka Oheň po slavnosti (Fra, 2011), za kterou byl nominován na cenu Magnesia Litera v kategoriích poezie a objev roku. V roce ...Profil -
Miroslav Olšovský
spisovatel, rusista a komparatista, vydal básnické sbírky Záznamy prázdnot (Dauphin, 2006), Průvodce krajinou (tamtéž, 2011), Kniha záznamů a prázdnot (Pavel Mervart, 2018), Tahiti v hlavě (Fra, 2019), prózu Líčení (Pulchra, 2012) a esej o psaní ...Profil -
Wanda Heinrichová
(1968), narodila se v Žilině, od roku 1988 žije v Praze. V roce 2011 vydala básnickou sbírku Nalomenou. Spolu s Ivanem Wernischem byla editorkou antologie Nejlepší české básně 2013. Ve Francii jí vyšel malý výbor z poezie ...Profil
Souvisí
-
Lidská vzájemnost omezuje a nakonec jde právě o to omezovat se, omezit se kvůli druhému.
-
Metafyzika v poezii tak může obývat podobnou sféru jako modlitba, ale může se také odehrávat v méně nápadné podobě – kdy skrze výčet zcela konkrétních fenoménů zažijeme i pocit transcendence.
-
Skrz chodby nemocnice se vinula nádherná vůně / Lékaři usínali a pak se probouzeli / Poháněla nás výměna tělesných šťáv u čerpací stanice / Později jsme sestoupili borovicovým lesem až / k průzračnému jezeru
-
Pod jemnou vrstvou smaragdu / korály rozpité do kontur / a stíny ryb / mezi zlatě žíhanými zrny písku / Hroty ptáků se třpytí nad trsy lidí / Znetvořené siluety belhají se / za svými podobami / Vějíře listí Tahiti // Mizím hluboko v sobě
-
Mám oči k ničemu a zmuchlaný kráter po tepnách, / tkaničky bez bot a sežvýkané boty bez nohou.