Vše, vše, pro co jsem dospěl,
pod mýma nohama rozbitá číše,
mezi mými zuby opojení,
vůkol vítězná divize,
u mých nohou ležící nepřítel, ohořelý prapor,
sláva je procházka po dobytém městě,
vrávorající, unavené tělo překročilo svůj cíl.
Ale jak dál?

Pokud předchozí báseň propojovala mystické s milostným, báseň „Zbývajícím z Izraele“ zase propojuje duchovní s vlasteneckým a moderní sionistické poselství s biblickou formou: Je totiž formována nikoliv rýmem, jako básně inspirované středověkými sefardy, nýbrž paralelismem čili podvojnou strukturou veršů jako Žalmy či texty proroků.

Mám to štěstí,
že mě má matka
zásobuje domácími vejci
od paní K.