Chuť tvých nohou
Zas už se rozpadá
svět
kde se snažíš udržet
lidé tleskají
a chtějí svůj potlesk slyšet
zatleskej
poctivě
i když je to pitomé
Běž se vyčůrat
nebo se někdo vyčůrá za tebe
Svědí mě tetování
bude se měnit počasí
teď v noci je to jedno
ale ráno bude svítit slunce
svědí mě tetování
teď v noci vyjde slunce na mé ruce
a já budu aspoň chvíli doma
v krajině na kůži
svědí mě tetování
změní se počasí
Jana spí ve snu se usmívá
těší se na výlet
svědí mě tetování
až tam přijedeme lehnu si do oranice
ty vylezeš na kopec
když budu žít až se vrátíš
pojedeme domů
když budu mrtvý
nalož mě do kufru
a odvez do pohřební služby Helena
svědí mě tetování
a bude naprosto v pohodě
jim říct
jak jsem tě zklamal
Ve snu se zas
zoufale hledáš
v překrásném městě
které se noc co noc
přeskládává ve tvém srdci
aspoň někdo
koho jsi znal
nejsou tu
je tu jen křišťálový pláč
Starší soused
mají od něj klíče
asi má v zámku
nebere telefon
klepou na dveře
bude to rychle
nebo se praštím v ložnici
do hlavy jako táta
klíče nebudou v zámku
na tapetách zaschlý flek od krve
najde syn
nebo pavilon 9
ve spánku
jako máma
v noci po mé poslední návštěvě
se soškou svatého Josefa
na stolku
bude to rychle
tělo
stroj na život
tak nad čím koumáš
seřvi skříňku která tě zdržuje
když se samovolně otevře
když pospícháš kolem
Zas už se rozpadá
svět
kde se snažíš udržet
lidé tleskají
a chtějí svůj potlesk slyšet
zatleskej
poctivě
i když je to pitomé
bolestivé
zatleskej
zas už se rozpadá
svět
který tu zírá před sebe
tvýma očima
vědomí vědomí vědomí…
lidé tleskají
a chtějí svůj potlesk slyšet
tak nečum
i když to nedokážeš
Už navždycky
mi zůstane na jazyku
chuť tvých nohou
změť hrubých dotyků se zemí
vypadá a zní v mé hlavě
jako včelí roj
kamkoli jdeš
procházíš nejprve mými ústy
jako branou jako tunelem
Až na tři knihy – Ztroskotanec na břehu atlantském Ivana Wernische, Almara téhož a Nevědění Milana Kudery, které zazněly dvakrát – se tituly neopakují. A pestré jsou i žánry, a dokonce jazyky…
Pokud předchozí báseň propojovala mystické s milostným, báseň „Zbývajícím z Izraele“ zase propojuje duchovní s vlasteneckým a moderní sionistické poselství s biblickou formou: Je totiž formována nikoliv rýmem, jako básně inspirované středověkými sefardy, nýbrž paralelismem čili podvojnou strukturou veršů jako Žalmy či texty proroků.
Mám to štěstí,
že mě má matka
zásobuje domácími vejci
od paní K.