zvoní klekání

žebřiňák kodrcá
babička na mě čekávala s klackem
u dveří

mohla by být

hubená
třeba
jako
t
nebo tlustá
válející se v bahně s růžovou tlamou
metající bobky tenkým ocasem do velkých dálek
kde tvorové zaskočeni takovým smradem propadají smutku

r

zůstalo mi
po nějaké básni
malé a zbytečné

ze sklepa

víno vynesu
u kamen zahřeju
po jazyku poválím
okem pohladím
a pak se vožeru

je pozdě

žbluňk
a žába
sedí na písku

stůl na zádech

nevzdychá
nohy neroztáhne
jen zavazí

uvidím ji

nebo to bude on
s kosou na rameni
zazvoní u dveří
raději bych ženskou s prsama

úvaha

kdybych měl tolik hašiše
jako hřebíků
nemusel bych opravovat barák

obraz

trval mi
chvilku
teď tu bude
ležet roky

strkám

něco někam
trvá to dlouho
asi to vytáhnu
a potáhnu dál

a zase jsem čural na dvoře

pozoroval hvězdy
bože
i kdybys nebyl
tak je to hezký

chtěl jsem jít spát

můj pohled však
na džbánu ulpěl
docela náhodou
i pozvedl jsem ho
abych prázdno zesměšnil

na moře hleděl

bych rád
úd pozvedl
setřel z čela pot
a zamával

ta flétna zní

jako by na ni
hrál
pořezaný
řekla

lásko

až umřu
vykuř mi ho
ještě

už nic nemusím

slunce zapadá
víno popíjím
to bude zábava
řekla žena má

večer vyndám zuby

zalezu pod peřinu
a budu vzpomínat
na stéblo
které jsem strkal kamarádovi
do zadku

voyeur

rád bych nakoukl
klíčovou dírkou
a spatřil alespoň
pupek boha
když už nic

slyším

zvuk kosy
obtahované brouskem
sem a tam
potom ticho
asi plivnutí

ajaj

flaška cinkla
o
knoflík

v polínku

duše naříká
jako kýta na háku

záhada

občas
překvapí mě
smrad
škvařeného fousu