Asi najsvetlejším a najnádejnejším momentom v marazme uplynulého obdobia bolo vypískanie ministerky kultúry na medzinárodnom folklórnom festivale Jánošíkove dni v Terchovej.

Pošramocené a stále zraněné Sarajevo otevírající náruč autorům všech národností i náboženství a publikum přijímající různorodost je nepochybný důkaz toho, že literatura bez obtíží překlenuje mosty a umí poskytnout bezpečný mezigenerační i mezinárodnostní prostor. Přitom toho sama vyžaduje tak málo.

Stejně jako v roce 2021, i letos se ke kulatému výročí od úmrtí světové literární ikony konají mnohé připomínkové akce. Tématem 29. ročníku Světa knihy byla německojazyčná literatura a tváří tohoto ročníku se stal právě Kafka.

Hlavním předmětem zájmu slam poetry není projev psaný, ale verbální – pronášený živě v nějakém podniku nebo klidně pod širým nebem, každopádně před publikem, nejlépe platícím. Papírové knihy z rostoucí poslouchací mánie v populaci, kterou „hypuje“ i slam, moc netěží.

Píše nás tu tedy opravdu hodně. Kromě výše zmíněných stojí určitě za zmínku třeba známý cestovatel a budějcký rodák Láďa Zibura, Lukáš Csicsely, Radim Bártů, Zbyněk Mrvík, Lukáš Boček, Hana Ditrichová nebo Josef Barták. Z jihu pochází i spisovatelka Hana D. Lehečková nebo Klára Vlasáková. Jsme v kontaktu. Vídáme se konstantně v různých sestavách.

Knižní trh je komplexní systém s mnoha aktéry a protichůdnými zájmy. Na jedné straně stojí autoři a překladatelé, kteří se snaží uživit svou tvorbou – nebo za ni být alespoň nějak důstojně ohodnoceni. Ke svému dílu také mají jedinečnou vazbu, záleží jim na jeho vydání.

Poslední večer v Charkově jsme strávily na bytovém koncertě a mluvily jsme s charkovskými kulturními manažery o tom, že se musíme sejít a dát dohromady seznam toho, co nás všechny spojuje, abychom mohli efektivněji čelit ruské propagandě. Mýtus o proruském Východě a banderovském Západě je součástí hybridní války ruska proti Ukrajině, která začala dávno před rokem 2014.

Přesvědčení, že veškerými ‚obsahy‘ disponuje internet, a tak již knihovny svou původní funkci – tedy půjčování knih – plnit nemusejí, se ukazuje přinejmenším jako krátkozraké.

Město pnoucí se po horách a z větší části ležící útulně schoulené v údolí, v nadmořské výšce 500 m zářilo nočními světly a jeho minarety probodávaly černé nebe.

Letošní veletrh je slovy ředitele Juergena Boose věnován i myšlence nenahraditelnosti intelektuálního vlastnictví a jeho čestným hostem se stalo Nizozemí společně s Vlámském.

Letos jsem se zúčastnila velkolepé literární události na vskutku exotickém místě – mezinárodního festivalu poezie v Granadě v Nikaragui.