nakonec i smrtka kterou si kreslí dítě je pokusem o zpřítomnění smrti
zatímco její tajemství tkví v podstatě nepřítomnosti
přesněji v přítomnosti absolutní absence
kdy už není svět a ještě není
nepatrný okamžik než pták který vydá hlas v úzkosti zaslechne zpěv jiného ptáka

Ach, dobře si vzpomínám. Pamatuju si na blud a bloudění a bludy. Tady a tady. Kam vede tato cesta a kam ta další? Tolik vyplýtvané, zmuchlané příze.