Dům se zavřel / krajina se zavřela / Zůstávají jen duchové

věž / zná tajemství / zapletená do korun stromů

úsvit kráčí za oknem a měsíc dnem jde / řeka plyne kosmosem a vítr vane nad sochou

Tu a tam procítěně vzdychneš v hádeckém háji,
jako bys nevěděl o kostrách blízko vysílače,
to záření zatemňuje mysl, ale otevírá duši, říkával
apoštol Marvan…

Na počátku bylo neznámo,
neviditelné ruce
šeptandy a dřiny.
Mapy rozkreslené
na rtech
zežloutlých trosečníků,
co měli štěstí,
zázrak prosolený slzami.