Lidé
„Zlý chodec se jednoho dne objevil a od té doby je občas se mnou. Někdy o něm dlouho nevím, někdy vidím svět jeho očima, tak jako vypravěč Meyrinkova románu Golem viděl Pernathovýma očima. Jsou měsíce i roky, kdy o zlém chodci vůbec nevím. A někdy jej potkávám přímo před sebou, slyším jeho hlas. Usmívá se na mne. Slyším, jak mi říká: tat tvam asi. To jsi ty, Zlý chodec, to jsi ty.“
Jakub Řehák (1978)
V posledních letech se v tvorbě stále více autorů objevuje environmentální tematika. Napadá vás důvod? A podotázka: je nezbytné, aby zrovna spisovatelé tematizovali ve své tvorbě aktuální problémy dneška?
Autorské čtení, debata, výsledky literární soutěže, sympozium.
Někdy máme pocit, že to pravé dobrodružství dýchá pod podlahou našeho bytu a že tam se skrývají přeludné, monstrózní světy, o nichž nemáme ani tušení.
Automatický text, jeden z bytostných projevů surrealistického hnuti, byl důležitý tvůrčí prvek, který Novákovi sloužil jako východisko, k němuž se znovu a znovu navracel po celou dobu své básnické i výtvarné dráhy.
Kde leží naše budoucnost?
V bednách s jablky
Ve zboží zestárlého zahradnictví
Na zaprášené cestě jejího břicha
„Zlý chodec se jednoho dne objevil a od té doby je občas se mnou. Někdy o něm dlouho nevím, někdy vidím svět jeho očima, tak jako vypravěč Meyrinkova románu Golem viděl Pernathovýma očima. Jsou měsíce i roky, kdy o zlém chodci vůbec nevím. A někdy jej potkávám přímo před sebou, slyším jeho hlas. Usmívá se na mne. Slyším, jak mi říká: tat tvam asi. To jsi ty, Zlý chodec, to jsi ty.“
Jakub Řehák (1978)
„Zlý chodec se jednoho dne objevil a od té doby je občas se mnou. Někdy o něm dlouho nevím, někdy vidím svět jeho očima, tak jako vypravěč Meyrinkova románu Golem viděl Pernathovýma očima. Jsou měsíce i roky, kdy o zlém chodci vůbec nevím. A někdy jej potkávám přímo před sebou, slyším jeho hlas. Usmívá se na mne. Slyším, jak mi říká: tat tvam asi. To jsi ty, Zlý chodec, to jsi ty.“
Jakub Řehák (1978)
„Zlý chodec se jednoho dne objevil a od té doby je občas se mnou. Někdy o něm dlouho nevím, někdy vidím svět jeho očima, tak jako vypravěč Meyrinkova románu Golem viděl Pernathovýma očima. Jsou měsíce i roky, kdy o zlém chodci vůbec nevím. A někdy jej potkávám přímo před sebou, slyším jeho hlas. Usmívá se na mne. Slyším, jak mi říká: tat tvam asi. To jsi ty, Zlý chodec, to jsi ty.“
Jakub Řehák (1978)
„Zlý chodec se jednoho dne objevil a od té doby je občas se mnou. Někdy o něm dlouho nevím, někdy vidím svět jeho očima, tak jako vypravěč Meyrinkova románu Golem viděl Pernathovýma očima. Jsou měsíce i roky, kdy o zlém chodci vůbec nevím. A někdy jej potkávám přímo před sebou, slyším jeho hlas. Usmívá se na mne. Slyším, jak mi říká: tat tvam asi. To jsi ty, Zlý chodec, to jsi ty.“
Jakub Řehák (1978)
„Zlý chodec se jednoho dne objevil a od té doby je občas se mnou. Někdy o něm dlouho nevím, někdy vidím svět jeho očima, tak jako vypravěč Meyrinkova románu Golem viděl Pernathovýma očima. Jsou měsíce i roky, kdy o zlém chodci vůbec nevím. A někdy jej potkávám přímo před sebou, slyším jeho hlas. Usmívá se na mne. Slyším, jak mi říká: tat tvam asi. To jsi ty, Zlý chodec, to jsi ty.“
Jakub Řehák (1978)
