Lidé
„Zlý chodec se jednoho dne objevil a od té doby je občas se mnou. Někdy o něm dlouho nevím, někdy vidím svět jeho očima, tak jako vypravěč Meyrinkova románu Golem viděl Pernathovýma očima. Jsou měsíce i roky, kdy o zlém chodci vůbec nevím. A někdy jej potkávám přímo před sebou, slyším jeho hlas. Usmívá se na mne. Slyším, jak mi říká: tat tvam asi. To jsi ty, Zlý chodec, to jsi ty.“
Jakub Řehák (1978)
Metafyzika v poezii tak může obývat podobnou sféru jako modlitba, ale může se také odehrávat v méně nápadné podobě – kdy skrze výčet zcela konkrétních fenoménů zažijeme i pocit transcendence.
Skrz chodby nemocnice se vinula nádherná vůně / Lékaři usínali a pak se probouzeli / Poháněla nás výměna tělesných šťáv u čerpací stanice / Později jsme sestoupili borovicovým lesem až / k průzračnému jezeru
„Zlý chodec se jednoho dne objevil a od té doby je občas se mnou. Někdy o něm dlouho nevím, někdy vidím svět jeho očima, tak jako vypravěč Meyrinkova románu Golem viděl Pernathovýma očima. Jsou měsíce i roky, kdy o zlém chodci vůbec nevím. A někdy jej potkávám přímo před sebou, slyším jeho hlas. Usmívá se na mne. Slyším, jak mi říká: tat tvam asi. To jsi ty, Zlý chodec, to jsi ty.“
Jakub Řehák (1978)
„Zlý chodec se jednoho dne objevil a od té doby je občas se mnou. Někdy o něm dlouho nevím, někdy vidím svět jeho očima, tak jako vypravěč Meyrinkova románu Golem viděl Pernathovýma očima. Jsou měsíce i roky, kdy o zlém chodci vůbec nevím. A někdy jej potkávám přímo před sebou, slyším jeho hlas. Usmívá se na mne. Slyším, jak mi říká: tat tvam asi. To jsi ty, Zlý chodec, to jsi ty.“
Jakub Řehák (1978)
„Zlý chodec se jednoho dne objevil a od té doby je občas se mnou. Někdy o něm dlouho nevím, někdy vidím svět jeho očima, tak jako vypravěč Meyrinkova románu Golem viděl Pernathovýma očima. Jsou měsíce i roky, kdy o zlém chodci vůbec nevím. A někdy jej potkávám přímo před sebou, slyším jeho hlas. Usmívá se na mne. Slyším, jak mi říká: tat tvam asi. To jsi ty, Zlý chodec, to jsi ty.“
Jakub Řehák (1978)
„Zlý chodec se jednoho dne objevil a od té doby je občas se mnou. Někdy o něm dlouho nevím, někdy vidím svět jeho očima, tak jako vypravěč Meyrinkova románu Golem viděl Pernathovýma očima. Jsou měsíce i roky, kdy o zlém chodci vůbec nevím. A někdy jej potkávám přímo před sebou, slyším jeho hlas. Usmívá se na mne. Slyším, jak mi říká: tat tvam asi. To jsi ty, Zlý chodec, to jsi ty.“
Jakub Řehák (1978)
„Zlý chodec se jednoho dne objevil a od té doby je občas se mnou. Někdy o něm dlouho nevím, někdy vidím svět jeho očima, tak jako vypravěč Meyrinkova románu Golem viděl Pernathovýma očima. Jsou měsíce i roky, kdy o zlém chodci vůbec nevím. A někdy jej potkávám přímo před sebou, slyším jeho hlas. Usmívá se na mne. Slyším, jak mi říká: tat tvam asi. To jsi ty, Zlý chodec, to jsi ty.“
Jakub Řehák (1978)
