Vojtěch Vacek v Galerii Ščigol
Čtení s výstavou.
Čtení s výstavou.
Autorské čtení nových básní Vojtěcha Vacka, na pozadí probíhající výstavy obrazů, uvádí Robert Wudy, vstup volný.
Muž jako smrtihlav, / co sed na mucholep, / nahoře v kapli už / nohama třepetal,
Má poezie reflektuje myšlenku jakési nové alchymie, průsečíku, pomyslného jádra lidského vědění v prvních desetiletích třetího milénia a zároveň chce oslavit, že nejde jen o vědu, ale ve stejné míře i o umění, které je opačnou metodou usilující o přiblížení se stejnému cíli.
A tak jako bůh se potápějí Benátky… / Vůně prastarých omítek s vůní / před chvílí vypraných košil a blůz / – pár neviditelných vlaštovek, co dělají domov / – pronikají se v Calle Zoccolo.