Robert Wudy

Salónek hotelu Eternál

Muž jako smrtihlav, / co sed na mucholep, / nahoře v kapli už / nohama třepetal,

Beletrie – Poezie
revue Ravt 3/2019

VENDULKA A KAPLIČKA OBĚŠENCŮ

Na Svatý Kopeček
Vendulka nedošla,
za ruku vzalo ji
předtuchy nutkání,
vzalo ji za ruku,
vrátilo zpět.

Muž jako smrtihlav,
co sed na mucholep,
nahoře v kapli už
nohama třepetal,
nohama třepetal
setsakra zle.

Pak se jen kýval –
veliké kyvadlo –
v kapli jak v hodinách,
v hodinách hovadných –
v těch, z kterých odešel
poslední čas.

Bim, bam.
Bim… bam…
Bim…

Jazyk zapadl.
Život zapadl.
Slunce zapadlo,
všechno zapadlo,
libokraj zapadlý
pozřela tma.

Sněžit začalo,
z nebeské hlubiny
vloček se valilo,
jako by škubali,
jako by škubali
tisíce hus.

K večeři chléb,
máslo a podmáslí.
Vendulka slyší, jak
o někom hovor jde,
na stěně hodiny
bijou, bim, bam.
Bijou
bim, bam.

 

PÍSEŇ O LÁSCE A SMRTI KRÁLOVNY ANULY Z ANARDHAPURY

Žila byla,
princezna Anula vzplála,
zamilovala se do krále Coranagu,
i vzala si za muže
krále Coranagu.

Tři roky uběhly,
královna Anula vzplála,
zamilovala se do palácového strážného,
zabila krále Coranagu,
ať žije král strážný!

Rok a dva měsíce uběhly,
královna Anula vzplála,
zamilovala se do truhláře Vatuky,
zabila krále strážného,
ať žije král truhlář!

Rok a dva měsíce uběhly,
královna Anula vzplála,
zamilovala se do statného dřevorubce,
zabila krále truhláře,
ať žije král dřevorubec!

Rok a měsíc uběhl,
královna Anula vzplála,
zamilovala se do kněžího Niliyi,
zabila krále dřevorubce,
ať žije král kněží!

Šest měsíců uběhlo,
královna Anula vzplála,
zamilovala se do královny Anuly,
zabila krále kněžího,
ať žije Anula!

Čtyři měsíce uběhly,
syn krále Coranagu s armádou
přitáhl, převzal vládu, postavil hranici,
královna Anula
konečně šťastně vzplála.

 

SALÓNEK HOTELU ETERNÁL

Žena dělala muži
do hlavy díru mluvením.
Muž poslouchal,
dlouho dlouho poslouchal.
Potom vstal a udělal ženě
do hlavy díru pistolí.
Zhroutil se jako žena,
potřeboval si promluvit,
mluvil do díry
v ženině hlavě,
dlouho dlouho mluvil.

 

LIDSKÁ SCHRÁNKA

Lidská schránka modrá
na rohu ulice.
Lidičky zlatý jdou kolem,
pohledy házejí.

 

SEZNAM ČETBY Z RŮŽOVÉ KNIHOVNY

Šťastní až navěky?
Odpusť a zapomeň
Od zítřka budu sexy třicítka
S láskou Tvá
Panna
Safira

Dřív než se rozloučíme
Buď mojí mamkou

Z rukopisné sbírky Hodina mezi mužem a ženou (Intimní lyrikon pro třetí milénium)

Chviličku.
Načítá se.
  • Robert Wudy

    (13. dubna 1977, Praha). Básně publikoval v Tvaru, Hostu a dalších časopisech, na podzim roku 2018 mu Nakladatelství Pavel Mervart vydalo debutovou sbírku Nové pověsti. Věnuje se též tvorbě bajek. ...
    Profil

Souvisí

  • Rozhovor s Robertem Wudy

    Mýtus jako klíč ke všemu

    Ptá se Milan Ohnisko

    Má poezie reflektuje myšlenku jakési nové alchymie, průsečíku, pomyslného jádra lidského vědění v prvních desetiletích třetího milénia a zároveň chce oslavit, že nejde jen o vědu, ale ve stejné míře i o umění, které je opačnou metodou usilující o přiblížení se stejnému cíli.

    Rozhovory – Rozhovor
    Z čísla 21/2018
  • To díky tobě slyším, jak hedvábně šustí tráva za letního dne / a já v ní chutnám kapky potu z Whitmanova vousu, / to díky tobě věřím, že moře je bez konce,

    Beletrie – Poezie
    revue Ravt 1/2019