Rain Dogs
rány na dveře
klíče do zámku
ticho
tma výtahu
v nonstopu
kde točej pivo
za pár drobnejch
králové
místních putyk
čekaj na svoje sny
zítra to vyjde
říká někdo
když ranní rozbřesk
bere naději
zítra
zase tady
věci rozházený po stole
ještě od včerejška
sklenice
lahve
popelníky
ve světle dalšího dne
nikomu už nepatřej
chtěla jedny zápalky
byl to příběh
velký lásky nenávisti
a odpuštění
o tom já ale nic nevim
prej jak ve filmu
zdrhnul s jinou
někam daleko
a už se nikdy neozval
teď tady stála u výčepu
a chtěla zápalky
nic víc
než jedny zápalky
oťákovi
jedna hodina odpoledne
déšť skrápí silnice
v odrazu kaluže
s deštníkem
a cigaretou
hlídač parkoviště
v oblaku kouře
rodinka na vejletě
nejspíš do zoo
v pláštěnkách a s ruksakem
šlapou mokrej chodník
pára od úst je provází
jak cigaretovej kouř
hlídače parkoviště
parta mladejch
u dlouhýho stolu
hlasitej smích
aspoň teď
aspoň na chvíli
někdo blíž
a někdo dál
poslední panáky
na rozloučenou
pak taxíkem někam pryč
a skrytej pláč
nic neznamená
protože dneska smích
až zejtra pláč
světlo
v posledním patře paneláku
jako maják na cestu
do hloubi noci
někde
hučí větrák
odkapává voda
bouchnou dveře
v hlavě
otočí se klíč
večer v jednom klubu
nad ránem
odchod v objetí
hned vedle baráku
kovová mříž
a schody
někam dolů
jde se
světlo mobilu
a strach
před sebou
přes mraky a déšť
přes matný okna
vkrádá se špinavý světlo
voda se vaří
z hrnku se kouří
hořkej začátek
několik lidí
postává
u zavřený hospody
a čeká
až se otevře
jejich naděje
jak přečkat
další mizerný ráno
prostě zmizela
seděli v kavárně
a ona někam odběhla
a už se nevrátila
nikdy
nedopitý kafe na stole
ještě chvíli předtím
než zmizela
něco řekla
na něco se ptala
kdyby si tak vzpomněl
co to bylo
u kafe
zachovalá padesátka
v druhym manželství
s postiženym dítětem
je úplně vyřízená
ten její
co pracoval v malajsii
byl hned se šesti
a ona
se zatim starala
o to dítě v austrálii
život
je prej kurva
nástup v 6 večer
přijde na recepci
vezme si klíče
zkontroluje kotel
utře stoly
zkontroluje auta na parkovišti
udělá si kafe
jde s recepční do kanceláře
zavře hotel
zhasne terasu
posadí se na židli a hlídá
vykouří krabičku cigaret
na chvíli usne
probudí ho první ranní tramvaj
znova zkontroluje kotel
a všechny patra v hotelu
počká na kuchaře
sní rohlík
vypije čaj
odevzdá klíče
a jde domů
v zimě navíc odklidí sníh
v případě nesnází
volá policii
z prvního patra
výhled na dálnici
na benzínku
záře reklam
u nákupního centra
úsměvy a přání
na schodech
čerstvý rány
plný starýho hnisu
další novej rok
a pár drobnejch k tomu
Svátek státnosti na benzínce
rozsypaný světla
v kalužích vody
benzínová vlajka
svátek státnosti
oslavenej krabicovym vínem
s vědomím
že schází ještě pár drobnejch
na cigára
červená a bílá
první nebo poslední
pomoc
maják v bouři
přístav
v betonovym moři
rány na dveře
klíče do zámku
ticho
tma výtahu
Obohacován a okrádán zároveň – tak dlouho a tak intenzivně, že těžko si představit existenci člověka jako živočišného druhu bez přiznání role drog.
Romantismus je vědomí prohry s kapkou krve naděje
Romantismus je zřítelnice oka hledící v chladném ránu do šedé oblohy
Romantismus je hluboké jezero v mé mysli
Romantismus je dehet na mé duši
Romantismus je Madona ve skalách
Skrz chodby nemocnice se vinula nádherná vůně / Lékaři usínali a pak se probouzeli / Poháněla nás výměna tělesných šťáv u čerpací stanice / Později jsme sestoupili borovicovým lesem až / k průzračnému jezeru