Magdaléna Platzová ve Fázi jedné ženy prokázala, že se na poli povídkového žánru umí pohybovat se stejnou bravurou jako v románu. Její sbírka se ocitla v nominaci na Magnesia Literu za prózu 2026, což považuji za naprosto zasloužené. Povídky jsou oproti románům stále velmi nedoceněné, proto je každá nominace na prestižní literární ocenění vítaná.
(Praha, 1972) spisovatelka a publicistka, autorka knih pro děti a divadelních her. Po maturitě v roce 1990 obdržela stipendium a odjela studovat do Velké Británie a USA, poté vystudovala filosofii na UK. Během studií byla asistentkou Petra Lébla v Divadle Na Zábradlí a herečkou v česko-francouzském souboru Divadlo Na voru. Zkraje milénia se věnovala žurnalistické profesi (Xantypa, Literární noviny, Respekt). V roce 2009 se přestěhovala do USA, odkud nadále přispívala do Respektu a vyučovala kurz o Franzi Kafkovi na New York University. Od roku 2012 žije s manželem a třemi dětmi ve francouzském Lyonu. Kromě pravidelných ranních úvah, jimiž přispívá rozhlasové stanici Vltava, píše do časopisu Host a na server iLiteratura.cz. Je autorkou románů Návrat přítelkyně (One Woman Press, 2004), Aaronův skok (Torst, 2006), Anarchista (tamtéž, 2013), Druhá strana ticha (Paper Jam – Milan Hodek, 2018) a Život po Kafkovi (Argo, 2022) [reflektovali jsme ve Tvaru 8/2023, pozn. red.], povídkových sbírek Sůl, ovce a kamení (One Woman Press, 2003) a Recyklovaný muž (Torst, 2008). Její tvorbu pro děti zastupují knížky Toník a jeskyně snů (Meander, 2010) nebo Máme holý ruce (CPress, 2019).
