(21. 4. 1973, Most)
básník. Vydal šest sbírek veršů a dvě knihy próz. Předložený text je součástí rozpracovaného rukopisu s názvem Na cvičišti.
Lidé
Daniel Hradecký
Medailon
Autor fotografie
Alžběta Procházka
-
-
Na pokračování tradičního tichoúterního setkávání v Kratochvíli s autorskou poezií a hudbou tentokrát přijali pozvání Daniel Hradecký, Pavel Šuhájek a Tiché lodi.
-
Gustav žije dlouhodobě ze svého dětinství, ze zlosti a vzdoru, celý to 21. století ho vyčerpává a sere. Se svými instinkty venkovana, rakousko-uherského provinciála měl by zůstávat doma, vůbec neopouštět zádveří a třeba se zalknout, ale to nelze a domov se musí nejprve hledat a nenajít.
-
-
Prožívám svůj život jako nekonečný, zmáhá mě strašná únava, a to mi není ani padesát, jak se to děsně vleče.
-
-
Gustav žije dlouhodobě ze svého dětinství, ze zlosti a vzdoru, celý to 21. století ho vyčerpává a sere. Se svými instinkty venkovana, rakousko-uherského provinciála měl by zůstávat doma, vůbec neopouštět zádveří a třeba se zalknout, ale to nelze a domov se musí nejprve hledat a nenajít.
-
-
Byl to zfalšovaný životní rozběh, který svou lživou a namáhavou ponurostí proniknul celou bytost nejistého dítěte.
-
Mně řekly: Často nejsi k probuzení, / ale žádný sen tě nechce.
-
Prožívám svůj život jako nekonečný, zmáhá mě strašná únava, a to mi není ani padesát, jak se to děsně vleče.
Edituje
-
Vojtěch Němec
Redakce