Lidé
(1973, Most)
básník a prozaik. Absolvoval litvínovské gymnázium, v letech 1994–2007 se živil jako archivář Ústavu archeologické památkové péče v Mostě. Vážnější literární činnost započal až v 28 letech. Vydal sbírky básní Muž v průlomu (Orpheus, 2004), V cirkuse Calvaria (Kniha Zlín, 2009), 64 (Perplex, 2013), Přibližování dřeva (Perplex, 2019), Jezero / XXX (dybbuk, 2020) a prózu Trosky jednoho deníku (Petr Štengl, 2016). V roce 2008 získal literární cenu Vladimíra Vokolka a letos byl – stejně jako v 2014 za sbírku 64 – nominován na cenu Magnesia Litera za poezii. Žije v Litvínově.
Alžběta Procházka
Gustav žije dlouhodobě ze svého dětinství, ze zlosti a vzdoru, celý to 21. století ho vyčerpává a sere. Se svými instinkty venkovana, rakousko-uherského provinciála měl by zůstávat doma, vůbec neopouštět zádveří a třeba se zalknout, ale to nelze a domov se musí nejprve hledat a nenajít.
Prožívám svůj život jako nekonečný, zmáhá mě strašná únava, a to mi není ani padesát, jak se to děsně vleče.
Byl to zfalšovaný životní rozběh, který svou lživou a namáhavou ponurostí proniknul celou bytost nejistého dítěte.
Mně řekly: Často nejsi k probuzení, / ale žádný sen tě nechce.
Gustav žije dlouhodobě ze svého dětinství, ze zlosti a vzdoru, celý to 21. století ho vyčerpává a sere. Se svými instinkty venkovana, rakousko-uherského provinciála měl by zůstávat doma, vůbec neopouštět zádveří a třeba se zalknout, ale to nelze a domov se musí nejprve hledat a nenajít.
Byl to zfalšovaný životní rozběh, který svou lživou a namáhavou ponurostí proniknul celou bytost nejistého dítěte.
Mně řekly: Často nejsi k probuzení, / ale žádný sen tě nechce.
Prožívám svůj život jako nekonečný, zmáhá mě strašná únava, a to mi není ani padesát, jak se to děsně vleče.
