Lidé
(1978) je básník, esejista, terapeut, šéfredaktor literárního obtýdeníku Tvar. Spoluzaložil básnickou skupinu Fantasía, s níž vydal společnou knihu Fantasía (Dauphin, 2008). Dále publikoval básnické sbírky Rozevírání (Dauphin, 2011), Počasí v Evropě (Malvern, 2013), za kterou byl v roce 2014 nominován na Magnesii Literu, Orfické linie (Malvern, 2015), Západo-východní zrcadla (Malvern, 2018), Šišky se za úsvitu lstivě smějí (Malvern, 2020) a Legendy (Viriditas, 2021). Spolu s Ondřejem Slačálkem a Olgou Pavlovou vydal monografii Proroci post-utopického radikalismu: Alexandr Dugin a Hakim Bey (Vyšehrad, 2018). Jeho básně byly přeloženy do řady světových jazyků. Ve vídeňském nakladatelství Kétos mu vyšel v roce 2020 v česko-německé verzi básnický cyklus Dějiny nitě a v roce 2023 reprezentativní výběr básní v srbském překladu Biserky Rajčičové Vreme u Evropi i druge pesme (Treči Trg).
Alžběta Procházka
V důvěrné intimní řeči této sbírky je tolik autentické spirituality, duchovnosti, která se všech skutečností života, od nepatrných každodenních výjevů a vjemů po závažné existenciální otázky, zahrnující i nepřítomnost blízkých a smrt, zmocňuje pokorně, ale současně se zranitelnou odvahou.
Jenže věčnost je už nyní, a je třeba tohle žít. Žít poezii přirozeně a plně jako všechno to úchvatné i banální, k čemu se dennodenně vztahujeme.
Poezie umožňuje vytvořit něco jako červí díru pro myšlenku – umožňuje nechat ji proklouznout do kontextu, ve kterém zasvítí prudčeji a rychleji.
Sborník Vše kolem mne jako já žije, cítí… přináší svěží a revoluční pohled na vztah lidství a přírody, autentickou vizi, která by mohla obnovit svět.
První báseň v češtině přišla takřka bez námahy. Každá další ovšem znamenala velkou práci, protože oproti věncové ruštině je český přízvuk na první slabice principem neohebným jako železný prut.
Svět nemá žádnou definici či odpověď, ale tato ne-odpověď je zázračná. Je to tekoucí bystřina. Je to blesk, který rozřízne nebe. Je to bujení listoví. Jsou to uhlíky krásy.
K té básnické blízkosti bych ráda podotkla, že si moc nevím rady s charakteristikou své básnické generace, přijde mi, že žijeme v básnickém mnohohlasí. Nebo na souostroví.
Borzičova sbírka je mystická a podobně jako Březina i on čerpá z různých spiritualit; výsledkem však není rozředění, zmatení, plytkost.
(1978) je básník, esejista, terapeut, šéfredaktor literárního obtýdeníku Tvar. Spoluzaložil básnickou skupinu Fantasía, s níž vydal společnou knihu Fantasía (Dauphin, 2008). Dále publikoval básnické sbírky Rozevírání (Dauphin, 2011), Počasí v Evropě (Malvern, 2013), za kterou byl v roce 2014 nominován na Magnesii Literu, Orfické linie (Malvern, 2015), Západo-východní zrcadla (Malvern, 2018), Šišky se za úsvitu lstivě smějí (Malvern, 2020) a Legendy (Viriditas, 2021). Spolu s Ondřejem Slačálkem a Olgou Pavlovou vydal monografii Proroci post-utopického radikalismu: Alexandr Dugin a Hakim Bey (Vyšehrad, 2018). Jeho básně byly přeloženy do řady světových jazyků. Ve vídeňském nakladatelství Kétos mu vyšel v roce 2020 v česko-německé verzi básnický cyklus Dějiny nitě a v roce 2023 reprezentativní výběr básní v srbském překladu Biserky Rajčičové Vreme u Evropi i druge pesme (Treči Trg).
(1978) je básník, esejista, terapeut, šéfredaktor literárního obtýdeníku Tvar. Spoluzaložil básnickou skupinu Fantasía, s níž vydal společnou knihu Fantasía (Dauphin, 2008). Dále publikoval básnické sbírky Rozevírání (Dauphin, 2011), Počasí v Evropě (Malvern, 2013), za kterou byl v roce 2014 nominován na Magnesii Literu, Orfické linie (Malvern, 2015), Západo-východní zrcadla (Malvern, 2018), Šišky se za úsvitu lstivě smějí (Malvern, 2020) a Legendy (Viriditas, 2021). Spolu s Ondřejem Slačálkem a Olgou Pavlovou vydal monografii Proroci post-utopického radikalismu: Alexandr Dugin a Hakim Bey (Vyšehrad, 2018). Jeho básně byly přeloženy do řady světových jazyků. Ve vídeňském nakladatelství Kétos mu vyšel v roce 2020 v česko-německé verzi básnický cyklus Dějiny nitě a v roce 2023 reprezentativní výběr básní v srbském překladu Biserky Rajčičové Vreme u Evropi i druge pesme (Treči Trg).
Neznám žádnou jinou knihu z tohoto období, která by mě tak mohutně zasáhla, tak mocně posedla, která by mě svojí básnickou silou a vynalézavosti tak oslnila, jež by tak nadčasově uchopila čas.
Při četbě knihy profesorky Bennouneové jsem se opakovaně styděl. Především za Západ, za naši pravici i levici.
Poslední rok je bohatý na pozoruhodné tituly z oblasti literární esejistiky. Z překladové literatury se k nám konečně dostává slavný esej Harolda Blooma Úzkost z ovlivnění, z domácí tvorby před časem vyšel soubor esejů a statí Petra Krále Vlastizrady (oběma knihám se rovněž dostane náležité pozornosti v některém z následujících čísel Tvaru). Mezi mimořádnými publikacemi z tohoto oboru září kniha Sylvie Richterové, lakonicky nazvaná Eseje o české literatuře, tvoří ji výbor z autorčina esejistického díla z let 1975–2015. Čtenář v ní nalezne texty již knižně i časopisecky publikované u nás i v cizině a dále dvě nová zamyšlení nad Čapkem, jež jako celek vycházejí vůbec poprvé.
Ačkoli jde de facto o experimentální poezii, básně působí místy až hladivě starosvětsky, až snově tradičně. Tak se přítomnost a minulost v jeho básnickém „deníku“ podivně zasnubují.
(1978) je básník, esejista, terapeut, šéfredaktor literárního obtýdeníku Tvar. Spoluzaložil básnickou skupinu Fantasía, s níž vydal společnou knihu Fantasía (Dauphin, 2008). Dále publikoval básnické sbírky Rozevírání (Dauphin, 2011), Počasí v Evropě (Malvern, 2013), za kterou byl v roce 2014 nominován na Magnesii Literu, Orfické linie (Malvern, 2015), Západo-východní zrcadla (Malvern, 2018), Šišky se za úsvitu lstivě smějí (Malvern, 2020) a Legendy (Viriditas, 2021). Spolu s Ondřejem Slačálkem a Olgou Pavlovou vydal monografii Proroci post-utopického radikalismu: Alexandr Dugin a Hakim Bey (Vyšehrad, 2018). Jeho básně byly přeloženy do řady světových jazyků. Ve vídeňském nakladatelství Kétos mu vyšel v roce 2020 v česko-německé verzi básnický cyklus Dějiny nitě a v roce 2023 reprezentativní výběr básní v srbském překladu Biserky Rajčičové Vreme u Evropi i druge pesme (Treči Trg).
(1978) je básník, esejista, terapeut, šéfredaktor literárního obtýdeníku Tvar. Spoluzaložil básnickou skupinu Fantasía, s níž vydal společnou knihu Fantasía (Dauphin, 2008). Dále publikoval básnické sbírky Rozevírání (Dauphin, 2011), Počasí v Evropě (Malvern, 2013), za kterou byl v roce 2014 nominován na Magnesii Literu, Orfické linie (Malvern, 2015), Západo-východní zrcadla (Malvern, 2018), Šišky se za úsvitu lstivě smějí (Malvern, 2020) a Legendy (Viriditas, 2021). Spolu s Ondřejem Slačálkem a Olgou Pavlovou vydal monografii Proroci post-utopického radikalismu: Alexandr Dugin a Hakim Bey (Vyšehrad, 2018). Jeho básně byly přeloženy do řady světových jazyků. Ve vídeňském nakladatelství Kétos mu vyšel v roce 2020 v česko-německé verzi básnický cyklus Dějiny nitě a v roce 2023 reprezentativní výběr básní v srbském překladu Biserky Rajčičové Vreme u Evropi i druge pesme (Treči Trg).
(1978) je básník, esejista, terapeut, šéfredaktor literárního obtýdeníku Tvar. Spoluzaložil básnickou skupinu Fantasía, s níž vydal společnou knihu Fantasía (Dauphin, 2008). Dále publikoval básnické sbírky Rozevírání (Dauphin, 2011), Počasí v Evropě (Malvern, 2013), za kterou byl v roce 2014 nominován na Magnesii Literu, Orfické linie (Malvern, 2015), Západo-východní zrcadla (Malvern, 2018), Šišky se za úsvitu lstivě smějí (Malvern, 2020) a Legendy (Viriditas, 2021). Spolu s Ondřejem Slačálkem a Olgou Pavlovou vydal monografii Proroci post-utopického radikalismu: Alexandr Dugin a Hakim Bey (Vyšehrad, 2018). Jeho básně byly přeloženy do řady světových jazyků. Ve vídeňském nakladatelství Kétos mu vyšel v roce 2020 v česko-německé verzi básnický cyklus Dějiny nitě a v roce 2023 reprezentativní výběr básní v srbském překladu Biserky Rajčičové Vreme u Evropi i druge pesme (Treči Trg).
